Autor je pro svou samostatnost myšlení, spjatou s odvahou říkat i nepopulární, ba tabuizované pravdy, značnou částí německé vzdělané veřejnosti vnímán jako postava přinejmenším „kontroverzní“. Ve své nové knize popisuje pravidla a podmínky dobré ho vládnutí a zkoumá typické formy politického selhávání.
Kdo rozhoduje o tom, co se smí říkat, a o čem je třeba mlčet? Názorová svoboda je v naší zemi zaručena ústavou. Avšak jak je tomu opravdu?