Přední představitel maďarské literatury 20. století Sándor Márai (1900–1989) je autorem rozsáhlého románového, publicistického i deníkového díla. Díky jeho důkladné četbě a sledování evoluce nejrůznějších filozofických vlivů (S. Freud, F. Nietzsche, J. Ortega y Gasset, O.
Traktát o starém zákoně (STh I-II, q. 98–105) navazuje na pojednání o zákonech obecně a předchází traktátu o novém neboli evangelním zákoně.
Monografia ponúka originálny ucelený výklad filozofie a etiky novovekého mysliteľa Barucha Spinozu (1632-1677), v ktorom sa autorka usiluje o skĺbenie spinozovských a súčasných filozofických a neurovedeckých skúmaní.
Kniha o filosofiích abecedních médií podává přehled hlavních problémů, které podněcovaly rozvoj filosofií médií od biblických sporů o písmo až po dnešní filosofické diskuse o internetu. Výraz abecední média připomíná, že jiná média, která by prostředkovala mezi lidmi, zatím nevznikla: na dně každého současného média komunikace mezi lidmi je abeceda.
Originální a čtivě napsaná kniha známého teologa a religionisty představuje „fenomén Foglar“ z náboženského hlediska.
Monografia je rozhovorom troch autorov o ruskej filozofii, o chápaní slobody v ruskom filozofickom myslení 20. storočia. Je dialógom hľadajúcim svojho čitateľa. Rozhovorom sa kniha stáva aj preto, lebo sa v nej stretávajú v dialektickom napätí tri pohľady na dva konkurenčné prúdy ruskej filozofie.
Tretia zo slávnych kritík Immanuela Kanta, patrí medzi najvýznamnejšie diela západného filozofického myslenia. V slovenskom preklade vychádza po viac než 230-ich rokoch od svojho vzniku po prvý raz. Kant sa v nej pokúša nájsť spojujúci článok medzi prírodou ako predmetom čistého rozumu a slobodou ako predmetom praktického rozumu.
*Máte chuť a odvahu stretnúť sa so sebou vo svojej nahej podobe? *Potrebujete podporu pri uchopení sebaúcty a desiatok každodenných životných tém? *Tešíte sa na nové životné výzvy, ktoré život ponúka, len ich možno ešte celkom nevidíte?
Je možné cítit se Čechem i po půlstoletí života v zahraničí?
Příslib a rizika biomedicínského vylepšování Je morálně oprávněné, aby medicína nejen léčila nemoci, ale i vylepšovala člověka?
Interpretace etické problematiky v díle Platónově, Aristotelově, Epikúrově, kynické a stoické škole, některých středověkých systémech, Spinozově, Kantově, Benthamově, J.S.Millově a u některých filozofů minulého století (kupř. G.E.Moore). Výklad etiky coby přípravy k praktickému jednání.
Ve svém nejznámějším díle Přirozené právo a dějiny Leo Strauss popisuje a hodnotí důvody, které vedly k odmítnutí přirozeného práva. Vysvětluje důsledky tohoto odmítnutí i to, proč argumenty proti přirozenému právu nejsou platné. Těm, kdo ho odmítli ve jménu bezbřehé tolerance, připomíná paradox jejich volby.
Predložená vysokoškolská učebnica vykazuje prehľad vecného myslenia spolu s informatívnou zložkou o stave tohoto myslenia vo filozofii, v pedagogike a to diachronného i synchronného stanoviska. Táto učebnica je jednou z najlepších za posledné roky.
Téma, ku ktorej sa Krishnamurti stále vracia, je sloboda človeka. Pod pojmom sloboda však nemá na mysli niečo, čo je možné si vydobyť alebo vlastniť, dokonca tvrdí, že slobodu nie je možné dosiahnuť ani vzburou, bojom alebo nejakým úsilím.
Ústředním tématem knihy profesora německých studií a srovnávací literatury na Brownově univerzitě Gerharda Richtera je specifická figura modernity, figura následování, přežívání, nastupování či přicházení po někom nebo něčem, figura, již by bylo možné nazvat potomností.
Kniha obsahuje množství podnětných úvah na témata, které zajímají i často znepokojují dnešního člověka. Z filozofického hlediska nám také poskytuje klíče k lepšímu vzájemnému pochopení a vybízí nás k hledání každodenního hrdiny, který spí v každém z nás.
Toto je nenásilná filozofia veda o najtajnejších nádejach človeka. Takto nám to vysvetľuje Igor Ostrecov v tejto knihe Úvod do filozofie nenásilného rozvoja. Keďže autor je expert na jadrovú fyziku a atómovú energiu, dozviete sa aj to, o čom sa v súvislosti s katastrofou v Černobyle nahlas nehovorí.
Edita Steinová (1891 1942) bola významná nemecko-židovská katolícka filozofka a rehoľníčka. Od roku 1932 prednášala na Pedagogickom inštitúte v Münsteri, ale po nástupe nacistického režimu musela učiteľské miesto opustiť. Začiatkom augusta 1942 ju Gestapo odvlieklo z kláštora do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau, kde o niekoľko dní zahynula v plynovej komore.