od Velkého třesku po Mozarta: objevování vesmíru, v němž je všechno zvukem
Autor: Alfred A. Tomatis
Vydavateľstvo: Malvern 2017
EAN: 9788075300812
Alfred A. Tomatis (1920-2001) byl světoznámým lékařem, odborníkem na v oblasti ušního, nosního a krčního lékařství a badatelem v oblasti akustiky. Je autorem alternativního lékařského postupu založeného na slyšení a poslouchání, kterému se podle jeho tvůrce říká metoda TOMATIS nebo podle vědecké disciplíny, jejíž je součástí, audiopsychofonologie.
čítať viacAlfred A. Tomatis (1920-2001) byl světoznámým lékařem, odborníkem na v oblasti ušního, nosního a krčního lékařství a badatelem v oblasti akustiky. Je autorem alternativního lékařského postupu založeného na slyšení a poslouchání, kterému se podle jeho tvůrce říká metoda TOMATIS nebo podle vědecké disciplíny, jejíž je součástí, audiopsychofonologie. Jeho rané výzkumy potvrdily, že lidské ucho se začíná formovat už několik dní po oplození vajíčka v děloze a plně vyvinuté je již ve čtvrtém měsíci těhotenství. Svými výzkumy ukázal, že lze stimulovat a podporovat rozvoj mozku plodu skrze ucho. Příčinu mnoha komunikačních potíží spatřoval už v těhotenství, kdy plod správně nereagoval na matčin hlas. Tvrdil, že do procesu mluvení a zpracovávání řeči zapojené celé tělo a že tiché čtení je aktivitou pouze ucha. Doporučoval hlasité čtení alespoň 30 minut každý den, takto by měli číst nejen děti, ale i dospělí. Hlasité čtení jednak stimuluje mozek, ale také je tím nejlepším způsobem, jak se něco naučit, jak si zapamatovat to, co čteme.
Svoji léčebnou techniku později upravil i pro řadu dalších různorodých potíží, jako jsou například potíže sluchového zpracovávání, dyslexie, poruchy učení, poruchy pozornosti, autismus, poruchy senzorické integrace a senzomotoriky. Jeho metodu vyzkoušelo i mnoho hudebníků, zpěváků a herců, mimojiné herečka Romy Schneider nebo anglický hudebník Sting či operní pěvkyně Maria Callas.
Ve své knize Naslouchat univerzu pak na základě celoživotní zkušenosti a nejnovějších vědeckých poznatků představuje zvukovou „kosmogonii“. Pomocí poznatků z oblasti akustiky pak zkoumá vztah zvuku k architektuře, barvám a utváření těla a zejména pak podrobně popisuje jeho využití v terapii. V závěru knihy se zabývá vnímáním zvuku v jednotivých kulturách a nastiňuje novou antropologii založenou na poslechu.