Holokaust, válka, ztráta blízkých - každé trauma otvírá v člověku potřebu zbavit se ho, prázdnotu po neštěstí zaplnit, podělit se o myšlenky. Proces psaní, škrtání, hledání přesného vyjádření, to všechno roztrhané já zceluje a utrpení transformuje. Známý francouzský psychiatr v této publikaci nabízí jednu z cest, jak traumatické zážitky zpracovat.
Sebevražda je po dopravních nehodách druhou hlavní příčinou úmrtí lidí ve věku 16–25 let.
Lidé po traumatu vyvolaném citovým zraněním často zažívají pocit, že ztratili právo na radost v životě, kterou ovšem stále mohou prožít. V této jiskrné úvaze poukazuje autor na to, že i tito lidé mohou využít vnitřních zdrojů a z citových ran vykřesat životní radost.