Revidované vydání sedmého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje první část Jungovy významné práce „Symboly proměny“. Kniha o proměnách psychické energie předznamenala vznik analytické psychologie.
„Považuji problém nevědomí za natolik významný a tak aktuální, že by podle mne byla velká škoda, kdyby tato otázka, tak úzce se dotýkající nás všech, měla zmizet ze zorného pole vzdělaných laiků tím, že by byla vykázána do nějakého nedostupného odborného časopisu, aby pak vedla svůj stínově papírový život v policích knihoven,“ napsal v předmluvě k
Revidované vydání šestého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje druhou část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“. Kniha je rozdělena do šesti kapitol, v nichž se Jung podrobně zabývá strukturou alchymického díla a jeho psychologickým pozadím, především projekcí nevědomých obrazů psychické celosti a snahami o její dosažení.
Domněnku, že se Jung jako vědec věnoval pouze druhé polovině lidského života, vyvrací soubor jeho prací na téma osobnostního vývoje. Zde se autor zabývá dětskou psychologií, výchovou a individuací. Jako podstatnou pro proces dětského zrání vnímá psychologii rodičů a vychovatelů. Neuspokojivý vztah rodičů proto může u dítěte zapříčinit psychickou poruchu.
Revidované vydání pátého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje první část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“.
Sanskrtské slovo „mandala“ znamená kruh. Ten lze ztvárnit v oblasti náboženských rituálů nebo v psychologii. Jako psychologické fenomény se mandaly spontánně vyskytují ve snech, v jistých konfliktních stavech a u schizofrenie. Velmi často obsahují čtvernost nebo násobek čtyř ve formě kříže, hvězdy, čtverce, osmiúhelníku atd.
Revidované vydání čtvrtého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje Jungovy texty: Psychologie a náboženství; Symbol proměny ve mši; odpověď na Jóba.
Jungova kniha Psychologické typy bývá někdy označována za jeho nejznámější dílo, jímž se etabloval jako samostatný psychologický myslitel. V každém případě se jeho popis introvertního a extravertního zaměření stal nejobecněji přijímaným Jungovým objevem vůbec.
Sedmý svazek výboru z díla psychologa Carla Gustava Junga.
Devátý svazek "Výboru z díla C. G. Junga", který vychází pod názvem Člověk a kultura, je současně svazkem závěrečným. Obsahuje následující texty C. G.
I. Pusobení nevědomí na vědomí Osobní a kolektivní nevědomí Následné jevy asimilace nevědomí Persona jako část kolektivní psýché Pokusy o osvobození individuality z kolektivní psýché II.
Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek.
Čtvrtý svazek výboru z díla psychologa Carla Gustava Junga.
Slovo mandala znamená kruh v obecném smyslu. V oblasti náboženských rituálů a v psychologii označuje kruhové obrazy, jejich kreslené, malované, plastickén ebo taneční ztvárnění ... jako psychologické fenomény sé spontánne vyskytují ve snech, v jistých konfliktních stavech a u schizofrenie ...
Revidované vydání třetího svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje Jungovy texty: Vztahy mezi já a nevědomím; Psychologie přenosu.
Revidované vydání druhého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“.
Kniha obsahuje Jungovy texty: Zásadní aspekty praktické psychoterapie; Cíle psychoterapie; Psychoterapie a světový názor; Psychoterapie v přítomnosti; Základní otázky psychoterapie; Terapeutická hodnota abreakce; Praktická použitelnost analýzy snu; Obecná hlediska psychologie snu; O podstatě snů; Obecné pojednání k teorii komplexu; Obecný popis typů; Schizofrenie.
Bohatě ilustrovaná kniha je prvním a jediným dílem, v němž C. G. Jung vykládá laickému čtenáři svou nesmírně vlivnou teorii symbolů, jak se projevují především ve snech. Jung sám nabyl přesvědčení, že má povinnost vysvětlit i nepoučeným čtenářům své ideje, a proto ve věku 83 let sestavil koncepci této knihy včetně zadání pro své spolupracovníky.
Jung vlastní psychologický přístup považoval za své „osobní vyznání“, a tak není divu, že i jeho způsob, jakým pojednává o mužství, je způsobem, jak se vyrovnat s komplikovaným vztahem k vlastnímu otci. Se skutečným otcem se dostatečně identifikovat nedokázal, a tak se střetává s mužstvím na obrazné, vnitřní, archetypální rovině.