Další kniha o osobnostní typologii Michala Čakrta se tentokrát obrací k lékařskému stavu a pracovníkům ve zdravotnictví. Výzkumy ukazují, že lékaři, vedeni těmi nejšlechetnějšími úmysly, často zacházejí s pacienty tak, jak by chtěli, aby s nimi bylo zacházeno, pokud by se sami ocitli v obdobné situaci.
Nebylo by dobré, kdybychom byli schopni „vidět“ do druhých lidí a umět s nimi jednat? Vědět, jak „fungují“, jak přemýšlejí, jak komunikují a jak se rozhodují? Co mají či nemají rádi? Nebylo by dobré vědět, porč jsou nám někteří lidé od první chvíle sympatičtí a u jiných je tomu naopak?
