Tam, kde je světlo, je i stín. V Jungově individuaci jde o protiklad s personou – tou stránkou, kterou rádi stavíme na odiv a jejíž prostřednictvím prezentujeme svou bezúhonnost. Čím vyhraněnější persona, tím větší přetvářka a tím více potlačený stín. Stín ale nemusí znamenat vyložené zlo, nýbrž častěji prostě něco, co je méněcenné a nedokonalé.
Závist a žárlivost představují společensky zakázané pocity. Proto se je snažíme potlačovat nebo promítat na druhé. Verena Kastová je přesvědčena, že se tím připravujeme o skvělou příležitost, jak rozvíjet svůj potenciál a uvědomit si vlastní hranice. Závist a žárlivost totiž ohrožují naši sebehodnotu a izolují nás.
Autorka ve své knize vychází z klinické zkušenosti z práce s depresivními klienty, kteří až příliš nedostatečně prožili okamžiky ztráty. Truchlení je podle Vereny Kastové téma, které bývá málo zpracováváno, uvážíme-li dopad, který má pro naše psychické zdraví. Naše sebevědomí a sebeobraz vycházejí podstatnou měrou z našich vztahů k druhým lidem.
Sny a snění patří neoddělitelně k lidskému bytí. Jaký význam ale naše sny mají? A proč je užitečné se jimi zabývat?
Práce s rodičovskými komplexy jako cesta k vlastní identitě Otcovský a mateřský komplex představují reakci, kterou rozvine každý člověk vůči svým rodičům, tak jak je ve svém dětství prožíval. Tyto rodičovské komplexy pak mohou ve své pozitivní i negativní podobě ovlivňovat, popř.
Úzkost zná každý z nás - ať už ji jasně pojmenujeme, nebo jen nejasně popisujeme. Úzkost významně působí na naši duši i tělo - způsobuje napětí, ohrožuje, ruší, zasahuje nás v jádru našeho bytí. Autorka popisuje tuto emoci, analyzuje její dynamiku, jež výrazně ovlivňuje náš život.
Podněty k seberozvoji Hněv má jednu podstatnou funkci: objevuje se, když je ohroženo naše sebeuskutečnění či sebezáchova. Je proto žádoucí využít tuto emoci tak, abychom se uchránili našemu dalšímu zraňování a nově stanovili naše hranice. Připustíme-li si svůj hněv, může dojít k našemu oživení, můžeme získat energii pro nutné změny současného stavu.