Vůle ke smyslu představuje autorský výbor z Franklových přednášek, které měl mezi lety 1946 a 1980. Jejich základní téma je následující: Člověk je tvor hledající smysl (logos) a poskytnout člověku pomoc v jeho hledání je jedním z úkolů psychoterapie – a to především Franklem koncipované logoterapie. Výbor doplňuje příspěvek Franklovy žačky Elisabeth S.
Držíte v rukou nové vydání tří přednášek Viktora Frankla z roku 1946, které mají obrovskou sílu a jsou překvapivě aktuální a které shrnují celé myšlení tohoto velkého lékaře a psychoterapeuta. Jejich smyslem je ukázat, že život má navzdory všemu smysl – navzdory bídě, smrti, utrpení, nemoci, osudu – a je možné mu říci Ano.
Tato kniha je výsledkem série přednášek, kterou měl autor v letním semestru roku 1966 na Jižní metodistické univerzitě v texaském Dallasu. Ústředním pojmem přednášek je logoterapie – psychoterapie zaměřená na hledání smyslu lidského života.
Kniha je základním dílem tzv. logoterapie, což je léčba smyslem. Logoterapie jako moderní psychoterapeutická metoda je v tomto díle také nejsystematičtěji a nejinstruktivněji vyložena v obecném i specifickém plánu, a kniha je nejlepším pracovním úvodem do logoterapie. Kniha je kultovním dílem tzv. logoterapie - léčbou smyslem.
Každá doba má svoju neurózu a každý doba potrebuje svoju psychoterapiu. Skutočne, dnes už nie sme ako v časoch Freuda konfrontovaní so sexuálnou, ale s existenciálnou frustráciou. A typický pacient dneška už netrpí komplexom menejcennosti ako v časoch Adlera, ale hlbokým pocitom straty zmyslu, ktorý je úzko spojený s pocitom vnútorného prázdna.
Kniha obsahuje přednášky z let 1957–1975, v nichž se jako červená nit táhne otázka člověka po smyslu života. Viktor Frankl je přesvědčen, že utrpení z pocitu hluboké nesmyslnosti a ochromující prázdnoty života je specifickou nemocí naší doby. Vytvořil proto terapeutickou koncepci, s jejíž pomocí toto existenciální vakuum úspěšně léčil.