Kniha Revoluční metoda uvolňování traumatu ukazuje, jak se stres, úzkost a trauma podepisují na naší psychické a fyzické kondici. Jak ale její autor dokládá, i ta nejotřesnější zkušenost nám může otevřít cestu ke spokojenějšímu a smysluplnějšímu životu. Neocenitelnou výhodou Berceliho metody je to, že ji může používat kdokoli kdekoli na světě.
Monografie shrnuje hlavní výstupy výzkumu podporovaného agenturou GAČR s názvem Chování zdraví podporující a chování zdraví ohrožující: determinanty, modely, konsekvence.
Další kniha o osobnostní typologii Michala Čakrta se tentokrát obrací k lékařskému stavu a pracovníkům ve zdravotnictví. Výzkumy ukazují, že lékaři, vedeni těmi nejšlechetnějšími úmysly, často zacházejí s pacienty tak, jak by chtěli, aby s nimi bylo zacházeno, pokud by se sami ocitli v obdobné situaci.
Poznej sám sebe. Poznej zákony své bytosti. Přijmi je, i když se ti zdají paradoxní a neslučitelné s věděním, ve kterém jsi vyrostl.“ Kniha slovenské spisovatelky a překladatelky je vnorem do komplexní jungovské analytické psychologie v různých rovinách lidské praxe.
Kniha se zabývá historickými okolnostmi, za nichž se paměť stává předmětem bádání, výzkumu a interpretace. Michal Janata se v knize zamýšlí nad otázkou nakolik a proč je paměť tak nesamozřejmou položkou filozofie a neurověd.
Kniha je dalším pozoruhodným příspěvkem Dr. Levina k problematice léčby traumatu. Srozumitelným a poutavým jazykem, s odkazy na seriózní neurovědeckou literaturu, popisuje různé typy paměti, jejich základní neurologické mechanismy a jejich význam v práci s traumatem.
Jak se mají mladí muži v dnešním světě? Mezinárodně uznávaný psycholog Philip Zimbardo ve spolupráci s kolegyní Nikitou Coulombovou ukazují, jak se mužnost ocitá v krizi. Upozorňují na zoufalou neschopnost současných mladíků dospět a odolat nástrahám virtuální reality. Alarmující apel vzbudil celosvětový zájem odborníků i veřejnosti
Tým psychologů z Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny na FSS MU sledoval během uplynulých pěti let asi tisícovku lidí narozených v letech 1990-1994. Zajímá vás, jak tito mladí lidé uvažují o sobě a o světě? Kde a s kým bydlí? Jaké mají vztahy s rodiči?
Kolik úsilí stojí být krásný? Být štíhlý? Kolik slz a odříkání? Kolik dlouhých nocí a zoufalých pohledů do zrcadla? Kolik trápení se s dietou a cvičením nikoli z radosti z pohybu, ale kvůli nespokojenosti s tělesnými proporcemi a nutnosti s tím něco udělat, kterou sami sobě diktujeme?
Publikace se věnuje jedné z nejčastějších poruch osobnosti, která výrazně zhoršuje kvalitu života zejména mladým lidem – brání jim ve studiu, v práci i v kontaktu s vrstevníky, v navazování a udržování partnerských vztahů.
Lidé trpící sociální fobií cítí nervozitu a napětí ve společnosti jiných lidí. Takový člověk se obává hodnocení, které by se mohlo týkat jeho vzhledu, chování nebo charakteru, má přehnané obavy o to, co si druzí o něm budou myslet.
Kolikrát se vám stalo, že jste v nějaké situaci nějak zareagovali, a později jste si říkali: „Měl jsem to říct jinak, takhle.“ To už ale často bývá pozdě. Je ale možné se dovednosti říkat ta správná slova ve správný čas naučit? Autor knihy Jak to říct…?
Zaklínadlem moderní doby je změna – v životě, zaměstnání, ve vztazích, v řízení podniku. Anselm Grün však varuje – změna sugeruje přesvědčení, že to, co bylo, je špatné, a teprve nyní přichází s něčím novým konečně to dobré. V životě ovšem takový přístup nefunguje a může být naopak velmi nebezpečný.
Proč mají hurikány s ženskými jmény na svědomí více obětí? Zvyšuje nakupování biopotravin riziko neetického chování? Jak je možné, že fotbalové týmy v červených dresech častěji vyhrávají? Prosazují se empatičtí lidé více než neempatičtí? A co ten, kdo vidí v životě jen to dobré – je opravdu šťastnější?
Kniha je základním textem bioenergetické analýzy včetně charakterové typologie z bioenergetické perspektivy. Autor zde popisuje metodu jak pro odborníky, tak pro laiky. Navazuje na psychoanalýzu, která usiluje o vhled, když s tělesnými vjemy a pocity pracuje cestou verbalizace, rozumové analýzy.
Kognitivní psycholog Robert Sternberg proslul svou trojúhelníkovou teorií lásky, podle níž se každá láska vyznačuje přítomností nebo nepřítomností tří složek: intimity, vášně a závazku. To, jak taková konfigurace složek vzniká, autor popisuje ve své novější teorii, v níž lásku pojímá jako příběh.
Jak dobře vás znají ostatní? Jak dobře znáte lidi, se kterými pracujete? Co můžete udělat pro zlepšení svých sociálních dovedností?
Hra je již zavedeným terapeutickým prostředkem, který pomáhá odžít a zpracovat situace, které člověk prožil, případně mu pomáhá připravit se na věci, které ho čekají.
Jung vlastní psychologický přístup považoval za své „osobní vyznání“, a tak není divu, že i jeho způsob, jakým pojednává o mužství, je způsobem, jak se vyrovnat s komplikovaným vztahem k vlastnímu otci. Se skutečným otcem se dostatečně identifikovat nedokázal, a tak se střetává s mužstvím na obrazné, vnitřní, archetypální rovině.
Mysl, já a společnost je základní dílo G. H. Meada, jež je považováno za zakladatelskou práci symbolického interakcionismu. Mead je svébytnou postavou intelektuálních dějin, která za svého života v oblasti společenských věd nevydala žádnou knihu. Mysl, já a společnost byla sestavena Meadovými žáky po jeho smrti na základě záznamů autorových přednášek.