Auguste Comte

Protože se francouzský filozof Auguste Comte stal zakladatelem celého vědního oboru a ovlivnil tím celé generace společenských vědců, výročí sto padesáti let, které uplynuly od jeho smrti, je příležitostí ke vzpomínce, dokonce i těch z nás, kteří s jeho názory ne vždy souhlasíme. Jakkoli se mohou některé jeho ideje, zejména z pozdního období, zdát téměř bizarní, vědu i společnost ovlivnil zcela zásadním způsobem tím, že vytýčil jako program pozitivismus. Centrum pro ekonomiku a politiku na něj vzpomíná tímto svým sborníkem.

Část A přináší texty ze semináře "150 let od smrti Augusta Comta" z 11. září 2007. Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku načrtává život a dílo Augusta Comta a varuje před jeho nedemokratickým vyústěním. Miloslav Bednář z Filozofického ústavu Akademie věd ČR vidí Augusta Comta pozitivně a rozebírá jeho vliv na Tomáše Garrigue Masaryka. Profesor a bývalý děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Miloslav Petrusek zkoumá tři omyly otce zakladatele sociologie. Vedoucí katedry filozofie VŠE v Praze Ján Pavlík naopak vidí Augusta Comta jako likvidátora filozofie.

V části B uveřejňujeme různé doplňkové texty. Z Hayekovy knihy "Kontrarevoluce vědy" vybíráme sedmnáctou kapitolu pojednávající o Comtovi a Hegelovi. Hayekův postřeh, že Comtova filozofie dějin je deterministická a později vyústila do popření lidské svobody, je přesný. Doktorand Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Lukáš Kovanda analyzuje tři ozvěny Augusta Comta v ekonomii.

Část C sborníku přináší tradiční přílohy. Nemohou chybět úryvky z Comtova "Kursu pozitivní filozofie". V prvním Comte vykládá podstatu a význam pozitivní filozofie a vysvětluje slavný zákon tří stádií lidského myšlení. Druhý úryvek rozebírá Comtovu pozitivní filozofii, jejímž cílem je převýchova lidské společnosti a sociální reorganizace. Od Tomáše Garrigue Masaryka přinášíme analýzu Comta z knihy "Moderní člověk a náboženství", podle níž se stal historismus Comtovi osudným.

Je překvapivé, jak málo sociologů se dnes k Augustu Comtovi hlásí. Comtovo postavení v sociologii asi nemůže být srovnáno s rolí Adama Smithe v ekonomii. Přesto následující dvě století ovlivnil dosti citelně. Když budujeme společenské vědy jako pozitivní vědy, navazujeme, možná nevědomky, právě na Comtův odkaz. Nakolik se Comtovi vlastní program zdařil, pojednává tento sborník. Přeji čtenářům inspiraci a pozorné čtení.