Na základě sociologie Anthony Giddense hledám novou perspektivu pro porozumění současnosti. Ukazuji, že současný řád má svébytnou podobu. Není založen na regulaci jednání. Vychází spíše z rozvoje lidských možností, který jej činí závislým na technických prostředcích a infrastruktuře.
Kniha Petra Šeptáka podrobně analyzuje jednu z důležitých zahraničněpolitických aktivit Edvarda Beneše – názory na vnější vývoj Rakouska od zveřejnění projektu německo-rakouské celní unie (březen 1931) po ministrův parlamentní projev z 21. března 1934 a jeho reflexi.
Hynek Kmoníček je náš pravděpodobně nejznámější diplomat. Působil jako velvyslanec v USA, Indii, Austrálii, Vietnamu nebo jako velvyslanec ČR při OSN. Školí diplomaty, zná se s většinou významných světových politiků, je blízkým přítelem dalajlámy… a tím výčet nekončí. Jak vypadá život diplomata?
Dvojzväzková kniha “Kríza a moc” je uceleným dielom pojednávajúcim o moci. O tom kde sa berie moc, ako sa vytvára, ako sa používa, ako sa delí, zoskupuje a ako zaniká?
Dvojzväzková kniha “Kríza a moc” je uceleným dielom pojednávajúcim o moci. O tom kde sa berie moc, ako sa vytvára, ako sa používa, ako sa delí, zoskupuje a ako zaniká?
Slovenská republika po mnohých vážnych vnútropolitických chybách a amorálnych vlastizradných činoch predchádzajúcich vlád po roku 1989, ako aj pod vplyvom ekonomických a mocenských záujmov našich susedov a veľmocí stojí na prahu rozvratu.
Amerikou sa prehnala ľavicová revolúcia: v mene spravodlivosti a boja proti rasizmu sa tam presadila ideológia, ktorá vytvára novú netoleranciu - v liberálnych médiách môže jedno nesprávne slovo ukončiť kariéru, na univerzitách vládne atmosféra strachu, firmy prepúšťajú zamestnancov, ktorí sa vzpierajú novému duchu doby.
Globalizace světa má svou lidskou tvář – rostoucí mezinárodní migraci. Tento fenomén vyvolává různé otázky v oblasti politiky, demografie, kultury, náboženství a národní bezpečnosti… a samozřejmě pracovního práva.
Kniha se zabývá specifickým aspektem korupce ve veřejných zakázkách v prostředí systémové korupce v České republice. Autor analyzuje fenomén veřejného zadávání, navrhuje teoretický koncept jako explanační nástroj pro odhalení příčin a zdrojů korupce ve veřejném zadávání a rozpracovává teoretická východiska pro návrh účinné protikorupční politiky.
Trochu jako deník doby, trochu jako společná terapie. Tento sborník nepřináší ucelený obraz dějin. Vznikl jako reakce na v Česku neviditelné utrpení Palestinců, jako součást kulturní intifády proti snaze vymazat palestinský příběh.
Kniha přináší pohled na lidskou společnost se zaměřením na mezinárodní vztahy, politiku a diplomacii a jejich historii a současnost prostřednictvím pronesených či písemných vyjádření témeř 450 historických i současných osobností z řad filosofů, politiků, státníků, vojevůdců, diplomatů či literátů (E. Beneš, Bismarck, Caesar, K. Čapek, A. Einstein, H.
Odkud se ve střední Evropě bere iliberalismus, výrazný rasismus a islamofobie, homofobie a zatvrzelé nepochopení dopadů kolonialismu? A naopak, jak se rozvíjely na Západě diskriminační a rasistické postoje vůči lidem ze střední a východní Evropy? Jak tyto otázky spolu souvisejí?
Kniha rozebírá dva české spory o liberalismus, jejichž účastníky byli dva vůdčí čeští intelektuálové a politici T. G. Masaryk a Václav Havel. Ke sporům došlo v různých dobách od sebe na hony vzdálených, takže je otázkou, zda v jednání a myšlení jejich protagonistů lze vůbec najít nějaké kontinuity.
Návrh korsické ústavy (1764–1765) je fragmentárním spisem, který za Rousseauova života nikdy nevyšel. Pro Rousseaua přesto šlo ve věci korsické nezávislosti o záležitost, která mu ležela na srdci, jak je zřejmé z péče, s níž rukopis uchovával, i z naděje, kterou po jistou dobu vkládal do možnosti se k tématu vrátit.
V knize Afrika přece není stát Dipo Faloyin s humorem a nadhledem nabízí tolik potřebný reálný pohled na opomíjený region. Střídavě z velmi osobního i čistě politického hlediska vypráví skutečný příběh kontinentu a oslavuje jeho energii i podstatu pestrých kultur a komunit.
Mýtus o „věčném přátelství“ Bulharska a Ruska je dodnes jedním z obecně přijímaných mýtů, v Bulharsku i v jiných zemích. Cílem práce Karla Durmana (1932–2023), českého historika, který byl od r. 1980 ve švédské emigraci, je „odhalit základní lež tohoto mýtu“ a ukázat jeho povýtce ideologickou podstatu.
Samozvaní autoritáři se na domácím poli tváří jako ochránci obyčejných lidí před vlivem globalistů, v zahraničí vystupují coby hrdé ztělesnění vlastního národa. A kamkoli přijdou, rozdmýchávají silný kult osobnosti. Jak a proč tento autoritářský styl vůdcovství vznikl? Jak pravděpodobné je, že uvrhne svět do války?
Období pozdního socialismu představuje v posledních letech v dějepisectví zemí bývalé Jugoslávie téma primárního zájmu.
Noc představuje všeobecně zvláštní či svým způsobem mimoběžný čas s vlastními významy, příležitostmi a nebezpečími, a také politickými, náboženskými, společenskými i hospodářskými důsledky.
Kniha se zabývá historiograficky opomíjenými vztahy mezi českou společností a Mexikem od roku 1821, kdy tato latinskoamerická země získala nezávislost, až do začátku druhé světové války. Jde o období, jež bylo plné nejen dramatických proměn obou národů, ale i světového uspořádání jako takového.