Kniha se zaměřuje na diskurs vstupu České republiky do Evropské unie a následného členství ČR v EU. Čtenáři nabízí interpretaci a pochopení významu vztahu ČR a EU, tak jak byl konstruován ve veřejném diskursu politickými stranami či různými aktéry z řad občanské společnosti.
Zdá sa, že západný svet je dnes v kríze. Pod všetkým tým šialenstvom sociálnych médií a politikou v štýle reality šou je však skrytá hlbšia skutočnosť: nechávame sa unášať prúdom, zacyklili sme sa v opakovaní a ocitli sme sa v slepej uličke.
Ako sociálne siete zmenili súčasný fašizmus a ako fašizmus zmenil sociálne siete?
V roce 1927 Československo přijalo zákon č. 117/1927 „o potulných cikánech“. Tato právní norma prvorepublikovým policejním orgánům umožňovala z některých jednotlivců či skupin obyvatel učinit občany druhé kategorie, jejichž každodenní život, obživa, rodinné vazby atd. měly být postaveny pod takřka neustálý policejní dohled a kontrolu.
Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.
Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus. Druhá a třetí ideologie se diskreditovaly a časem opustily jeviště dějin západního světa. Liberalismus s námi zůstal dodnes, nikoli však jako ideologie, nýbrž jako cosi daného.
Vyššia úroveň bytia každého jedinca, sa dá dosiahnuť len pomocou komunikácie s tými, ktorí už na tej vyššej úrovni sú. Človek by sa mal primárne správať ako inteligentná mysliaca bytosť a nie ako duchoprázdny konzument.
Prostřednictvím příběhů vzdělaných žen získáte unikátní vhled do syrské společnosti během dlouhotrvající kruté války. Studentky, úřednice či novinářky přibližují své dramatické osudy, které jsou v moderní době jen těžko představitelné.
V knižke sa autor sústreďuje na Leninovu filozofiu a zdôrazňuje tie myšlienky, ktoré môžu byť inšpiráciou aj pre ľavicovú politickú teóriu v 21.storočí. najmä kritika imperializmu, radikálna demokracia, družstevná ekonomika, národno-oslobodzovací zápas a odpor voči neoliberálnej globalizácii.
Publikace svým obsahem cílí především na studenty závěrečnýchročníků středních škol a prvního ročníku bakalářského studia. Svou podobou je nicméně přínosná rovněž pro středoškolské učitele společenskovědních předmětů. Kniha mapuje Evropskou unii ze všech perspektiv.
Demokracie představuje problém: problém ve smyslu otázky, kterou je nutné vyřešit. Alain de Benoist v této krátké knize bourá zažité předsudky o demokracii a ukazuje, že evropskou civilizaci provázela již od počátku. Dokládá, že problémem není samotná idea demokracie, nýbrž její současné chápání a praxe.
Vedecká monografia je venovaná špecifickej otázke medzinárodného pirátstva v kontexte problematiky zlyhávajúcich štátov , ako súčasnej a doposiaľ nevyriešenej bezpečnostnej hrozby s globálnym dopadom.
V širokospektrálnej rovine je výskumnou témou tejto knihy fenomén ruskej mäkkej moci. Konkrétnym užšie špecifikovaným cieľom je zhodnotiť potenciál ruskej mäkkej moci v rámci jednej z kľúčových zložiek mäkkej moci – politických hodnôt.
Dejiny štátu a práva na území Slovenska do roku 1848 poskytuje právne dejiny práva na Slovensku do roku 48 a aj právny výklad problematiky práva na SR.
Kniha sa venuje interpretácii sociálnej zmeny v diele Rózy Luxemburgovej. Zasadzuje tematiku do historických súvislostí začiatku 20. storočia akcentujúc pritom vybrané problémy a ich spracovanie v Luxemburgovej diele – dôraz na demokraciu a sociálnu participáciu v triednych a rodových súvislostiach, vývojové tendencie spoločensko-ekonomických vzťahov a i.
První svazek řady přináší edici souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky.
Ruský bolševismus zůstává unikátním historickým jevem, který dodnes vyvolává spoustu otázek: Co je to bolševismus? Čím se liší bolševici a komunisté? Jak bolševici vybudovali sovětský stát v podmínkách světové války 20. století?
Sociologický esej, psaný v dějinotvorných měsících roků 1989 a 1990, vychází po dvaatřiceti letech od svého vzniku ve čtvrtém vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, aby se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát.
Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života. Ačkoli jimi mnoho společností prošlo, na Zemi stále žijí stovky milionů lidí, kteří jsou tímto vývojem nedotčeni. Co to pro planetu znamená a kam tato nerovnováha lidstvo v blízké budoucnosti zavede?
Autor publikácie aj po ukončení diplomatickej misie v Budapešti (1990 – 2002) naďalej monitoruje dianie na politicko-spoločenskej scéne u južných susedov, a kladie tristnú otázku: „Kam smeruje dnešné Maďarsko?“ Nazdáva sa, že odpovede na nemiznúci problém Čo je Maďar?