Věčný úsměv, přezdívka Šmíca nebo Štístko, úspěchy v klubech i reprezentaci. Takhle zná Vladimíra Šmicera každý. Po konci bohaté hráčské kariéry však začal poznávat, že „druhý život“ je kolikrát složitější. A paradoxně nejvíc, když se snažil pomoct českému fotbalu...
Devadesátky – doba, v níž to skutečně žilo. Tedy spíš neskutečně. Svobodně, překotně, nevázaně, se vším dobrým i špatným, až divokým. A ve všech ohledech to platilo i pro fotbal – nejpopulárnější domácí sport, jenž se prolnul i s polosvětem, či rovnou podsvětím, vděčnou potravou detektivních retro seriálů.
Kdo má rád fotbal, a takových je mnoho, bude se s touhle knížkou smát, protože hlášky ze světa kopané jsou především veselé a občas i mile vulgární. Ale někdy vás taky zamrazí, jelikož se ve fotbale točí hodně peněz a s nimi tu krouží i švindl a úplatky...
