Bücker Bü 131 Jungmann je klasickou konstrukcí cvičného letounu pro základní výcvik ze 30. let minulého století, jenž byl v licenci také vyráběn v Československu, Japonsku, Španělsku a Švýcarsku. Byl dodáván jak vojenským letectvům, tak národním aeroklubům a celkem létal ve 23 státech po celém světě. Jeho aktivní služba trvala až do druhé poloviny 60. let.
Elegantní jednoplošník pro pokračovací výcvik - Arado 96 - byl za 2. světové války základním cvičným typem letounu používaným v školách pilotních žáků a stíhacích pilotů německé Luftwaffe.
Během čtyř desetiletí minulého století byl elegantní letoun Aero L-29 nejpoužívanějším cvičným strojem letectev bývalého východního bloku (kromě Polska) a byl také zařazen do výzbroje řady států tzv. třetího světa.
Iljušin Il-10 - nástupce slavných válečných šturmoviků Il-2 - byl až do konce 50. let minulého století stěžejním typem bitevního letounu zařazeným do výzbroje leteckých jednotek SSSR, Československa, Polska, Maďarska, Bulharska a Rumunska. Tyto stroje byly také dodány letectvům Severní Koreje a Číny.
Nadzvukový letoun 4. generace JAS 39 Gripen, volitelně využitelný jako stíhací, útočný či průzkumný prostředek, byl navržen začátkem 80. let podle požadavků švédského letectva na lehký bojový stroj určený pro získávání vzdušné nadvlády, využívající pokrokové technologie, moderní materiály a digitální systémy.
Eurofighter EF-2000, konstruovaný čtyřčlenným evropským konsorciem, je proudovým bojovým letounem 4. generace, který je určen k plnění duální role - primárně jako nosič raket, ale s určitým omezením také použitelný k útokům na pozemní cíle. Jednotlivé prototypy vzlétly v roce 1994, první sériové letouny pak v roce 2003.
Eurofighter EF-2000, konstruovaný čtyřčlenným evropským konsorciem, je proudovým bojovým letounem 4. generace, který je určen k plnění duální role - primárně jako nosič raket, ale s určitým omezením také použitelný k útokům na pozemní cíle. Jednotlivé prototypy vzlétly v roce 1994, první sériové letouny pak v roce 2003.
Elegantní jednoplošník pro pokračovací výcvik - Arado 96 - byl za 2. světové války základním cvičným typem letounu používaným v školách pilotních žáků a stíhacích pilotů německé Luftwaffe.
Legendární dvouplošník Swordfish - přezdívaný též "síťovka" - byl zkonstruován v roce 1934 podle specifikací Air Ministry na letoun kategorie TSR (Torpedo-Spotter-Reconnaissance; torpédový, pozorovací a průzkumný letoun).
Letoun MiG-17, vyvinutý z úspěšné stíhací "patnáctky", měl oproti předchozímu typu výrazně zlepšené letové vlastnosti v transonické oblasti.
Legendární dvouplošník Swordfish - přezdívaný též "síťovka" - byl zkonstruován v roce 1934 podle specifikací Air Ministry na letoun kategorie TSR (Torpedo-Spotter-Reconnaissance; torpédový, pozorovací a průzkumný letoun).
Iljušin Il-10 - nástupce slavných válečných šturmoviků Il-2 - byl až do konce 50. let minulého století stěžejním typem bitevního letounu zařazeným do výzbroje leteckých jednotek SSSR, Československa, Polska, Maďarska, Bulharska a Rumunska. Tyto stroje byly také dodány letectvům Severní Koreje a Číny.
Nadzvukový letoun 4. generace JAS 39 Gripen, volitelně využitelný jako stíhací, útočný či průzkumný prostředek, byl navržen začátkem 80. let podle požadavků švédského letectva na lehký bojový stroj určený pro získávání vzdušné nadvlády, využívající pokrokové technologie, moderní materiály a digitální systémy.
Nadzvukový letoun 4. generace JAS 39 Gripen, volitelně využitelný jako stíhací, útočný či průzkumný prostředek, byl navržen začátkem 80. let podle požadavků švédského letectva na lehký bojový stroj určený pro získávání vzdušné nadvlády, využívající pokrokové technologie, moderní materiály a digitální systémy.
Panavia Tornado - letoun s měnitelnou geometrií křídla - byl výsledkem spolupráce tří západoevropských zemí. Jeho vývoj byl zahájen koncem 60. let ještě pod označením MRCA, přičemž byl letoun určen pro plnění řady bojových úkolů - podporu pozemních jednotek, útoky na vzdušné a námořní cíle a taktický průzkum.
Panavia Tornado - letoun s měnitelnou geometrií křídla - byl výsledkem spolupráce tří západoevropských zemí. Jeho vývoj byl zahájen koncem 60. let ještě pod označením MRCA, přičemž byl letoun určen pro plnění řady bojových úkolů - podporu pozemních jednotek, útoky na vzdušné a námořní cíle a taktický průzkum.
Panavia Tornado - letoun s měnitelnou geometrií křídla - byl výsledkem spolupráce tří západoevropských zemí. Jeho vývoj byl zahájen koncem 60. let ještě pod označením MRCA, přičemž byl letoun určen pro plnění řady bojových úkolů - podporu pozemních jednotek, útoky na vzdušné a námořní cíle a taktický průzkum.
Fieseler Fi 156 Storch (Čáp) ztělesňuje představy leteckých konstruktérů poloviny 30. let minulého století na letoun určený pro pozorování a spolupráci s armádou, a jako takový se v období 2. světové války stal vskutku všudypřítomným strojem německé Luftwaffe.
Messerschmitt Me 210 byl navržen v souladu s koncepcí tzv. Zerstöreru, tj. těžkého stíhače-bombardéru, a zkonstruován byl těsně před začátkem 2. sv. války. Bohužel však konstrukce tohoto stroje nebyla úspěšná, zejména co se týká jeho letových vlastností.
Messerschmitt Me 210 byl navržen v souladu s koncepcí tzv. Zerstöreru, tj. těžkého stíhače-bombardéru, a zkonstruován byl těsně před začátkem 2. sv. války. Bohužel však konstrukce tohoto stroje nebyla úspěšná, zejména co se týká jeho letových vlastností.
