Kostýmy Taylor Swift, speváčky a rodenej rozprávačky príbehov, charakterizujú rôzne fázy jej búrlivého života rovnako výrečne ako jej piesne. Od kovbojských čižiem až po vidiecky cottagecore, od dizajnérskych rób po sci-fi outfity na javisku aj na ulici, si šaty vždy starostlivo vyberá pre daný okamih.
Barokní památky shromážděné na výstavě a popsané v?
Kniha Olomouc Sloup Nejsvětější Trojice a další mariánské a trojiční sloupy, pilíře a obelisky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterou vydalo v roce 2023 nakladatelství FOIBOS BOOKS s.r.o. v edici Světové památky UNESCO, vychází jako třináctá v této řadě.
Publikace Architektura nemocnic v 21. století autorů Michala Juhy a Karla Fořtla je v našem prostředí po dlouhé době první knihou, která se tomuto organizačně i technicky náročnému tématu věnuje. Z pohledu vydavatele ústavu Nauky o budovách FA ČVUT jde také o úvodní publikaci edice 17/24 knih o vystavěném prostředí.
Monumenty těžkého průmyslu, které v Kladně a jeho okolí zůstaly napospas zubu času, přírodě nebo sběračům kovů. Fotograf Šimon Vejvančický zachytil jejich proměny prostřednictvím unikátních analogových fotografií, u kterých experimentuje s formáty, materiály i fotografickými postupy.
Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem a typologií "zelených mužů" ve středověké sakrální architektuře a v renesanci... Kniha intrepretuje archetyp zeleného muže v různých kulturách a předběžně mapuje jejich výskyt na našem území. Interpretace těchto lidí-rostlin se přitom zdaleka neomezuje na archetyp přírodní plodivé síly...
Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. Velkorysý objekt podle návrhu architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže byl dokončen v roce 1935 a svého času platil za největší administrativní budovu i za ukázku moderních stavitelských postupů a technologií.
Skanzen Vysoký Chlumec je publikace koncipovaná nejen jako průřez lidovou architekturou regionu Sedlčanska, ale především jako průvodce po Muzeu vesnických staveb středního Povltaví, pobočce Hornického muzea Příbram. Přibližuje okolnosti vzniku muzea, postup výstavby i jeho další činnost.
Publikace přináší přehled charakteristických výrobků pro lícovou vrstvu plášťů provětrávaných fasád s ohledem na jejich estetické vlastnosti, obvyklé rozměry a barevné provedení. Jednotlivé typy materiálů jsou prezentovány na příkladech současných, architektonicky zajímavých a realizovaných staveb.
Šestašedesát vybraných staveb ukazuje, že snad není domu, jenž by si nezasloužil dostat druhou příležitost. Kniha, vůbec první svého druhu, zahrnuje revitalizace, konverze, dostavby přístavby, které se uskutečnily v jednadvacátém století. Staré se potkává s novým, zachraňuje se to, co se zdálo neopravitelné.
Co je architektura a jaká by měla být? Jaké škody na ní napáchala čtyři desetiletí komunismu a jaké modernistická avantgarda? Jak společnost ovlivňuje kvalitu vystavěného prostředí? Co nás odlišuje od západních zemí a proč se u nás nestaví? Jsou naše města v ohrožení? Má architekt společenskou zodpovědnost?
Slavné vily Prahy Prahy 10 navazují na identicky pojaté publikace o výjimečných rodinných domech a vilách s příběhem o nich, jejich stavebnících a tvůrcích. Kniha představuje padesát medailonů známých i neznámých staveb realizovaných od konce 19. století až do současnosti.
Publikace přináší ucelený pohled na historii i současnost pražských nýtovaných mostů a lávek, z nichž některé, jako železniční most pod Vyšehradem nebo Čechův most, neoddělitelně patří k panoramatu hlavního města. Autory jsou vyučující z ČVUT v Praze, kteří se dané problematice dlouhodobě věnují.
Volmanova vila je fenomenálním příkladem české meziválečné architektury i dokladem společenské ambice první československé republiky podepřené její ekonomickou silou. Kniha „Volmanova vila – klenot české meziválečné architektury“ je stejně tak výpravnou monografií představující její architekturu, jako sondou do české moderní historie.
V Praze je nejen blaze, ale je zde stále co objevovat – o tom nás přesvědčí nová Pražská okénka Stanislavy Jarolímkové.
V období před první světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Adolf Loos, Oskar Strnad a Josef Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
Na Hradčanském náměstí v Praze stojí několik architektonických klenotů v podobě historických rozlehlých paláců. Během archeologických výzkumů vrstev pod jejich sklepy a hradčanskou dlažbou byly vyzdviženy statisíce keramických střepů. Publikace prezentuje jak samotné výzkumy archeologické, tak archeometrické.
Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy.
Knihu Postižen pamětí napsal architekt Václav Girsa, přední odborník na rekonstrukci památek, jako ohlédnutí za životem a dílem. Jde o počin přesahující běžnou vzpomínkovou literaturu, neboť autor se představuje jednak jako suverénní stylista, jednak jako vnímavý svědek nejrůznějších „velkých i malých“ událostí.
V padesátých letech 20. století se architekti museli podřídit nekompromisním dogmatickým požadavkům, aby jejich stavby naplňovaly pokrokové kulturní dědictví, socialistické obsahem, národní formou, s důrazem na umělecké mistrovství, pravdivost, vysokou ideovost a stranickost.