Publikace přináší ucelený pohled na historii i současnost pražských nýtovaných mostů a lávek, z nichž některé, jako železniční most pod Vyšehradem nebo Čechův most, neoddělitelně patří k panoramatu hlavního města. Autory jsou vyučující z ČVUT v Praze, kteří se dané problematice dlouhodobě věnují.
Volmanova vila je fenomenálním příkladem české meziválečné architektury i dokladem společenské ambice první československé republiky podepřené její ekonomickou silou. Kniha „Volmanova vila – klenot české meziválečné architektury“ je stejně tak výpravnou monografií představující její architekturu, jako sondou do české moderní historie.
V Praze je nejen blaze, ale je zde stále co objevovat – o tom nás přesvědčí nová Pražská okénka Stanislavy Jarolímkové.
V období před první světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Adolf Loos, Oskar Strnad a Josef Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
Na Hradčanském náměstí v Praze stojí několik architektonických klenotů v podobě historických rozlehlých paláců. Během archeologických výzkumů vrstev pod jejich sklepy a hradčanskou dlažbou byly vyzdviženy statisíce keramických střepů. Publikace prezentuje jak samotné výzkumy archeologické, tak archeometrické.
Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy.
Knihu Postižen pamětí napsal architekt Václav Girsa, přední odborník na rekonstrukci památek, jako ohlédnutí za životem a dílem. Jde o počin přesahující běžnou vzpomínkovou literaturu, neboť autor se představuje jednak jako suverénní stylista, jednak jako vnímavý svědek nejrůznějších „velkých i malých“ událostí.
V padesátých letech 20. století se architekti museli podřídit nekompromisním dogmatickým požadavkům, aby jejich stavby naplňovaly pokrokové kulturní dědictví, socialistické obsahem, národní formou, s důrazem na umělecké mistrovství, pravdivost, vysokou ideovost a stranickost.
Kniha Mentis oculis se zabývá stěžejními tématy malířského a teoretického díla Františka Kupky (1871–1957), který jako jeden z prvých umělců na světě zavrhl napodobení vnější reality. Rozvinul vlastní pojmosloví, související s přechodem předmětného umění do nepředmětného a bezpředmětného.
Na co všechno myslíme, když mluvíme o německé architektuře a o vlivu německého kulturního prostředí?
Sborník Řeč materiálu představuje závěry z odborné konference Historický interiér a řeč materiálů konané v roce 2022. Ve sborníku jsou prezentovány specializované studie z jednotlivých odborných etap a tematických celků, včetně textů zahraničních i domácích specialistů. Studie se zaměřují na několik okruhů.
Budovy bankovních domů a spořitelen zastupují v téměř každém českém městě architektonickou vrstvu, která dnes zpřítomňuje chaotické a hořko-sladkými emocemi prodchnuté období transformace společnosti po pádu totalitního režimu a budování nového demokratického státu v režii Václava Havla a Václava Klause.
Rukověť urbanismu volně navazuje na předchozí knihu Jana Jehlíka Obec a sídlo, o krajině, urbanismu a architektuře, souboru textů s různou formou a různými tématy. Tentokrát však jde o komplexní pojetí přístupu k urbanistickým úkolům, a to v celém spektru činností, od malých k velkému měřítkům, od obecného k dílčímu, od ideje k formě.
Průmysl nábytku z ohýbaného dřeva zasáhla druhá světová válka stejně jako všechny průmyslové obory postavené výhradně na mírové výrobě. A právě tímto smutným obdobím v podnicích následníků Michaela Thoneta se zabývá autor této knihy, pan Jiří Uhlíř.
V již třetí knize Petra Sojky, redaktora magazínu Z metropole ČT a tvůrce pořadu Tajemství pražských dvorků, opět ožívají pražské dvory, vnitrobloky a zahrady. I tentokrát se dočteme o osudech často zapomenutých lidí a jejich rodin, kteří nenápadně tvořili drobnou historii města.
Druhý svazek edice Skrytá krása detailu představí pražské stavby trojice dnes stále ještě nedoceněných architektů secesní éry – Richarda Klenky, Jiřího Justicha a Josefa Kovařoviče. První z nich strávil po studiích na pražské technice několik let v Paříži, kde se osobně podílel na projektech pro Světovou výstavu 1900.
Úchvatné rodinné domy architektů Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře můžete nyní poznat zcela jinak. Jejich autoři vás vezmou na nevšední průzkum svých dosud nerealizovaných staveb. Prohlédnout si je můžete díky vizualizacím, které zpracoval tvůrce digitálních obrazů Stanislav Bažant. Barevné ilustrace doplňují půdorysy a řezy návrhů.
Víte, kde se v Praze v horších časech skladovaly mrtvoly na ulici? Víte, co zbylo ze Staroměstských hradeb a kde si je můžeme prohlédnout? Víte, kde je dům U Poslední lucerny, v němž je ukryt základní kámen Prahy? Víte, jakou chybu skrývají dveře do katedrály svatého Víta, jež měla být napravena?
Architekt Jan Blažej Santini-Aichel je fenomén. V dějinách naší architektury není nikdo jiný, kdo by dokázal v prostředí vlády všeobecně respektovaného slohu uskutečnit tak velkolepým způsobem svou osobní vizi.
Jak se hrad stavěl, jak se dobýval a bránil, jak se na něm žilo. Středověké hrady byly budovány pro obranu a byly symbolem moci a autority. Jak se stavěly, jak se bránily dobyvatelům a jak se na nich žilo? Z prostých dřevěných fortifikací se postupně vyvinuly v komplexní kamenné struktury velikosti malé vesnice!