Autor: Jiří Všetečka
Vydavateľstvo: Všetečka Jiří 2015
EAN: 9788026075509
Fotograf a pedagog Jiří Všetečka (* 1937) se proslavil umělecko-dokumentárními cykly, v nichž zvěčnil svoji celoživotní lásku Prahu. K dalším oblíbeným námětům patří portréty „obyčejných lidí“ doma i v zahraničí. Jeho fotografie jsou rarita sama o sobě, neboť používá výhradně aparáty na klasický film a většinou fotí černobíle na čtvercový formát.
čítať viacFotograf a pedagog Jiří Všetečka (* 1937) se proslavil umělecko-dokumentárními cykly, v nichž zvěčnil svoji celoživotní lásku Prahu. K dalším oblíbeným námětům patří portréty „obyčejných lidí“ doma i v zahraničí. Jeho fotografie jsou rarita sama o sobě, neboť používá výhradně aparáty na klasický film a většinou fotí černobíle na čtvercový formát. Uspořádal téměř 30 samostatných výstav, s největším ohlasem se setkala výstava Pražský chodec, která vycházela se stejnojmenné poblikace. Nejnovější, v pořadí 22 knihu s kolekcí unikátních snímků, nazval Jiří Všetečka …chodec s objektivem. Ujal se i role vypravěče, protože publikaci koncipoval jako ohlédnutí za svým profesně bohatým životem. Obrazem i slovem tak zachytil pražská zákoutí, která už dávno neexistují. Samostanou kapitolu věnoval záběrům z divadelních představení, natáčení filmů a vystoupení České filharmonie s důrazem na osobnosti, jako byly například režiséři Václav Krška a František Vláčil, herci Oldřich Nový a Magda Vášáryová nebo šéfdirigent Václav Neumann. Podělil se také o „triky a kouzla“ s objektivy a ve fotokomoře, kde tvořil například fotokoláže, a osobité zkušenosti s publikováním snímků a knih. Z bohatého archivu vybral rovněž reportážní fotografie věnované sportu, poutním místům, výjezdům se záchrannou službou nebo „ohniváčům “ ve slévárně. Neopomněl ani dějinné mezníky jako sovětskou okupaci a sametovou revoluci. Přidal nevšední portréty prezidentů, kupříkladu Václava Havla nebo Billa Clintona. Jak Jiří Všetečka uvádí: „Svůj život jsem si v podstatě nafotil. Jaký byl ? Nádherný, jedinečný, naplněný. Pár okamžiku jsem prošvihl, ale mnohdy jsem měl kliku. Ne jako od rumpálu, ale od života…“