Jan Libíček byl na první pohled dobrosrdečný tlouštík, s plachýma očima a něžným úsměvem. Jeho duše však skrývala zvláštní smutek. Byl obyčejným člověkem, který nadevše miloval svoji práci a při ní také zemřel. Málokdo ví, že při své figuře, dokázal předvést bez mrknutí oka hvězdu či přeskočit snožmo židli.