Je příznačné, že si Milan Pitlach za průvodce svého fotografického cyklu podmanivě atmosférických krajin zvolil Zarathustru. Nejedná se však o ilustrace či snad interpretace jeho promluv z přelomového díla Friedricha Nietzscheho, které fotografie v knize doprovázejí, ale – což je mnohem cennější – o jejich vzájemný dialog.
Každému, kdo se zajímá o hlasový a mluvní projev ve spojení s pohybem a je odhodlán pro svůj profesionální či osobní rozvoj v této oblasti něco skutečně prakticky dělat, bude tato kniha připadat jako dlouho hledaný pramen živé vody.
Na Slovensku i v zahraničí uznávaná poetka, dramatička, prozaička a videoperformerka Jana Bodnárová (1950) je autorkou hier, televíznych scenárov a troch desiatok prozaických i básnických kníh pre dospelých aj pre deti a mládež.
Kniha představuje tři Handkeho divadelní texty z různých období tvorby, jejichž spojníkem je svět mezi samotou a láskou, ostychem z lidí a slávychtivostí, jazykem, filozofií a politikou, mezi snem a světem.
Autorský kolektiv pod vedením Luboše Ptáčka si vytkl nelehký úkol, z těžko uchopitelného a rozmanitého korpusu filmových děl českého výtvarníka a filmaře Jana Švankmajera vyjmout jen celovečerní hrané snímky (od snímku Něco z Alenky k dosud poslednímu Hmyzu) a pojmout je jako svébytnou kategorii z pohledu jejich formy, žánru či způsobu vzniku.
Kniha představuje dnes již většinou pozapomenutá expresionistická dramata, která byla napsána mezi lety 1910 a 1924.
Fotografie představuje svět, případně zkoumá složitosti lidské psychologie a emocí. Dokáže zachytit prchavý okamžik nebo připomínat pomalé plynutí času. Během téměř 200 let své existence se rozvíjela rychleji než jakékoliv jiné vizuální umění.
Obrazová publikace tvořená převážně unikátními fotografiemi z osobního archivu herečky Lídy Baarové přibližuje méně známé období jejího života po odchodu do emigrace v roce 1948.
Kniha o fotografu a filmaři Ferdinandu Bučinovi (19091994) je první publikací o životě a díle tohoto českého autora, jehož odkaz je velice rozsáhlý a dosud málo probádaný. Obrazová část knihy představuje Bučinovu fotografickou tvorbu s důrazem na tři hlavní témata Praha, Podkarpatská Rus a Javorník.
Sborník pěti současných her vydaný jako součást mezinárodního projektu Fabulamundi ve spolupráci s Divadlem Letí.
Publikace významného současného dramatika, šéfdramaturga Divadla na Vinohradech, vysokoškolského pedagoga a divadelního teoretika je určená nejen pro zájemce o dramatickou tvorbu a divadelní dramaturgii, ale i pro ty, kteří o divadle chtějí přemýšlet hlouběji a zároveň neodtrženě od divadelní praxe.
Autorka vychází z vlastních dlouholetých zkušeností a čtivým a zajímavým stylem zprostředkuje nejen studentům, ale všem zájemcům o herectví vlastní teoretické poznatky a názory nejen své, ale i významných osobností kinematografie. Kniha je impulzem k přemýšlení i vyzkoušení vlastních sil v tom krásném i těžkém umění i řemesle, kterým herectví je.
Ačkoliv se Václav Chochola (1923 - 2005) divadelní fotografii nevěnoval výhradně jako hlavnímu oboru své tvůrčí činnosti, nachází se v jeho pečlivě spravovaném archivu mnoho umělecky i historicky unikátních děl. Chochola začínal jako sportovní fotograf, ale brzy svůj profesní záběr rozšířil na oblast umění.
Publikace se věnuje historii sbírání umělecké fotografie. Mapuje tuto specifickou činnost od období založení sbírky fotografie MG na začátku 60. let, až do doby přelomu tisíciletí. Text hodnotí akviziční možnosti státních institucí muzejního typu v podmínkách státního monopolu a volného trhu, který přišel na začátku 90. let.
První svazek edice Hry a scénické projekty je věnovaný Jaroslavu Vostrému (*1931) k jeho životnímu jubileu. Zaměřujeme tak pozornost na „praktickou“ část tvorby všestranného divadelníka a scénologa.
Publikace v první části představuje tematickou oborovou literaturu včetně kvalifikačních prací a následně sleduje vývoj vztahu státu a kinematografie na detailně vykresleném pozadí proměn národní kulturní politiky od roku 1989 až téměř do současnosti.
Unikátní publikace o nezávislém filmu ve světě. Profily legendárních tvůrců, rozhovory a přes dvě stě pohledů a rad od stovky filmařů z 29 zemí světa čtyř kontinentů. Kniha prozrazuje, co je důležitější při tvorbě filmu - praxe nebo vzdělání, a jak se rodí scénář. V knize také najdete zamyšlení, jak vážně brát filmovou kritiku.
Pavis přináší doposud chybějící konceptuální rámec pro analýzu divadelních, tanečních a pantomimických představení s přesahem do filmové analýzy. Kniha provede čtenáře od detailu hercova výrazu a gesta až po společenský kontext, ve kterém dílo vzniklo.
Autorem poznámek o herectví je docent Josef Vinař (1934 2015), pedagog, psycholog a teatrolog, spojený především s působením na pražské DAMU. Josef Vinař byl zároveň i výraznou osobností českého amatérského divadla, kde se angažoval v dobách normalizace, v čase zákazu pedagogického povolání a publikování.
Často a s oblibou se říkává, že herectví ‘je jen jedno’. Nevyžadují ale různé divadelní druhy a žánry odlišné přístupy k performanci příběhu, který je základem každého divadelního díla? Jak označit interprety operet a muzikálů – jako herce, zpěváky, hrající zpěváky, zpívající herce nebo zcela jinak? Liší se herectví v operetě a muzikálu?