První svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra. Nejde o běžný deník, ale o vyzrálé literární dílo, jedinečnou kroniku své doby. Z Juráčkova deníku vyšla dosud jen část zachycující šedesátá léta. Již ta ukázala, že jde o mimořádné dílo hodnoty nejen dokumentární.
Zachyťte krásu opuštěných a rozpadávajících se míst, než zcela zmizí. Urban fotografie – fotografování člověkem opuštěných míst, která postupně chátrají, ale přesto s sebou často nesou nostalgii vzpomínek na jejich starou slávu nebo připomínku dob dávno minulých.
4. upravený dotisk!
Společný svazek Knihovny Václava Havla a Národního filmového archivu vůbec poprvé mapuje snad nejméně známou tvář jedné z klíčových postav české filmové „nové vlny“ 60.
Metropolight je knižní debut mladého fotografa Davida Gaberleho. Přestože se jedná o první ucelený fotografický soubor, který vytvořil, výsledek působí nesmírně vyzrále. Fotografie vznikaly v hypermoderních městech, jako je Tokio, Hongkong, Šanghaj, Soul, ale také v Sydney, Londýnu nebo New Yorku.
Na Barrandově se dnes natáčí víc zahraniční než domácí filmy, ale do roku 1990 tamní studio platilo za symbol a pomyslné centrum české kinematografie. Kniha je prvním pokusem o historii tohoto centra.
Během natáčení osmi filmů o Harrym Potterovi museli zaměstnanci filmových studií zhotovit řadu nezvyklých rekvizit. Museli například vystrojit ony úžasné hostiny v Bradavicích, zhotovit dokonalá létající košťata, kouzelné mapy a další pomůcky.
Ve třetí knize zamýšlené pentalogie se fotograf Tomáš Míček zaměřuje na magická místa, jež vytvořila velká umělkyně „matka příroda“ – a která ve svých fantastických formacích rozhodně mohou soupeřit s našimi „sakrálními“ budovami a místy. Není to poprvé, kdy se tento fotograf věnuje divům planety Země.
O tom, jak se točil film „Trhala fialky dynamitem“.
V září 2015 uplynulo deset let od předčasné smrti známého českého fotografa Stanislava Tůmy (1950 - 2005), jeho rozsáhlý archiv však zůstal a odhaluje mnohé známé i neznámé polohy tohoto citlivého pozorovatele světa.
Publikace představuje tvorbu americké fotografky Helly Hammid (1921 – 1992) z let 1960–1980. Publikace představuje téma, které bylo Helle Hammid víc, než vlastní - zachycení ženského světa, se vším, co obnáší: mateřství, emancipace, nemoc, stáří...
Kniha představuje přes 150 mnohdy unikátních grafik z let 1740 - 1900, které ve své většině nebyly od doby svého vzniku již nikdy publikovány ani reprodukovány. Rytiny a litografie pochází ze sbírky autora knihy Petra Bergmanna, uměleckého producenta, sběratele map a místopisné grafiky a regionálního písmáka, žijícího od roku 2000 na Broumovsku.
Nejvýraznější osobnost současné české fotografie života, Jaroslav Kučera, přichází u příležitosti svého osobního jubilea s projektem překvapivě zaměřeným nikoliv na svoje pověstné ´lidi na společenském okraji´, ale na svět zdánlivých předmětných banalit, které nás obklopují.
Francouzský režisér Robert Bresson (1901–1999), svými životopisnými daty zajímavě a tak trochu příznačně vyplňujícími celé 20.
Kniha Černé roky představuje syrové fotografické a literární deníky z let 1971 – 1987 významné undergroundové fotografky Libuše Jarcovjákové. Kniha ždímá černobílou všednost normalizační Prahy, odhaluje krásu i marasmus tehdejší doby a dává nahlédnout do pozdějšího podivuhodného života emigrantky v Západním Berlíně a Tokiu.
Fotograf Pavel Baňka zaujímá v dějinách české fotografie místo někde v linii Josefa Sudka, na jehož práce v raném období odkazoval, Františka Drtikola, s nímž ho sbližuje podobná estetika portrétů a aktů, a ze současníků Jana Svobody, se kterým se oba rádi věnují fotografování šperků a skla. Obsahuje cykly Konstrukce, Figurace a Abstrakce.
Publikace Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie z let 1938-1945 obsahuje fotografie ilustrující druhý exil E. Beneše, druhého prezidenta Československé republiky a jeho aktivity před a v průběhu druhé světové války, v letech 1938-1945. Koncepčně kniha představuje jednofondovou edici vybraného fotografického archivního materiálu chronologicky seřazeného.
Původ německé truchlohry (tiskem 1928), nejrozsáhlejší souvislý text Waltera Benjamina (1892–1940), podává unikátní výklad barokní jevištní i výtvarné alegorie – a činí tak jazykem plným aluzí, vnitřní dynamiky a neočekávaných obratů, nutících čtenáře nahlédnout hloubku povrchu a umění neumělosti.
Každý den čteme, posloucháme či sledujeme všeliká vyprávění na pokračování, která se vracejí k týmž postavám, příběhům či světům. Jak jsou vystavěna? Kterak vedou naši pozornost? Lze jim vůbec porozumět coby samostatným dílům?
