Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016.
Divadelní budovy slouží po celý den usilovné práci herců, režisérů a dalších zaměstnanců, zaměřené na několik hodin, kdy přicházejí diváci pro jedinečný prožitek vytrhující je z jejich každodennosti.
Publikace představuje nový a originální pohled na média rozhlas a film: zkoumá, jak se ovlivňují a inspirují a jak to obohacuje umělecký účinek obou médií. Vychází ze zevrubných analýz rozhlasové tvorby filmových režisérů Woodyho Allena, Ingmara Bergmana a Federica Felliniho a zamýšlí se nad vztahem jejich rozhlasového a filmového díla.
Publikace Jevištní technologie v 21. století se primárně věnuje moderní strojní jevištní technologii, kterou však vnímá v kontextu jejího historického vývoje i prostředí divadelní budovy.
V pořadí již devátá autorova kniha, jejímž tématem je divadlo, je zasazena do období pandemie koronaviru. Její protagonista Viktor je počítačový odborník a autor scénářů k úspěšným sitcomům, který si po vzedmutí vlny pandemie vytvoří sterilní prostředí a zcela se izoluje před rodinou a přáteli.
Je skutečně s podivem, že české prostředí prozatím dílo a působení Antoina Viteze do značné míry ignorovalo. Estetika jeho inscenací a jeho myšlení o divadle přitom přesahují ryze francouzský kontext a rozvíjejí otázky spjaté s evropskou činohrou a její tradicí obecně: podvojnost divadla dramatu a divadla hereckého mimování a tzv.
Knížka Fotografie práce a zahálky se zabývá fotografickým obrazem a jeho komentářem fenoménu „práce“ v proměnách času. Vycházíme z faktu, že každá fotografie, zachycující člověka a jeho interakci ve společnosti, v sobě přirozeně nese sociální výpovědní potenciál.
Snahou autorů fotografické publikace Zrození metropole je evokovat atmosféru rodící se průmyslové metropole kraje i celého Československa v krátkém, ale intenzivním období velkých hospodářských, kulturních, ideologických a sociálních proměn.
Blanka Lamrová (nar. 1949) pochází z umělecké rodiny keramiků z Litovle na Hané, její bratr a sestra jsou malíři a ona sama se jako profesionální fotografka celý život věnovala fotografování uměleckých děl.
I'm on the Highway to Hell!
Monografia Divadlo SkRAT. Ctibor Bachratý. Fotografie. má niekoľko prvenstiev – napríklad je prvou publikáciou, ktorá dokumentuje etapu tvorby Divadla SkRAT vo fotografii a je tiež prvou samostatnou publikáciou venovanou tvorbe Ctibora Bachratého.
Fotografická kniha "Koľaje" tematicky a originálne zachytáva všeobecný pohľad na železnicu a život okolo nej. Fotografie priamo pomenúvajú aktuálny stav zameraním sa na genius loci - zásahy človeka, modernosť a nostalgiu v jednom momente. V časovom kontexte kniha reflektuje rôzne aspekty doby, architektúry, techniky, prírody, politickej situácie, či spôsobu osídľovania.
Výber z najlepších dialógov Lasicu a Satinského, prepísaných z jednotlivých častí Ktosi je za dverami, doplnených dosiaľ nezverejnenými ukážkami zo scenárov, nájdených v archíve RTVS a pôvodnými fotografiami z nakrúcania. Kompletné dialógy s Mariánom Labudom, Milošom Kopeckým, sestrami Vášáryovými, Kamilou Magálovou, Zdenou Studenkovou a ďalšími.
Kolektivní monografie cíli zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy. Zatímco na Západě se jedná o dlouhodobě zkoumané téma, u nás mu (filmoví) historici nikdy nevěnovali srovnatelnou pozornost a postupem času se „propaganda“ začíná řadit k „nejopuštěnějším“ a „nejzanedbávanějším“ termínům věd o kultuře.
Rudo Prekop několik let fotografuje studiové portréty osobností, které se v naší společnosti významnou měrou zasloužily o kvalitativní posun kulturní, společenský, mentální, mravní a obecně lidský. Spolu s knihou se připravuje také putovní výstava velkoformátových fotografií.
Text knihy s podtitulem o filmu a přátelství je životopisným vyprávěním kameramana Ivana Šlapety, odehrávajícím se v rozmezí let 1938–2021. Zahrnuje období první republiky, válečné roky, konec války, komunistický převrat, vpád armád varšavské smlouvy, normalizaci, rok 1989 a roky následující.
Červen 1979: Werner Herzog se vydává do jihoamerické džungle natočit film Fitzcarraldo, příběh muže, sen a jeho realizaci.