Oskar Brázda a jeho dvě múzy

Obsáhlá monografie mapující život velkého malíře římské secese. Oskar Brázda žil v letech 1911 – 1924 v Itálii. Za první světové války spolupracoval s T. G. Masarykem, E. Benešem a M. R. Štefánikem. V Římě roku 1924 zahajoval jeho výstavu Duce Benito Mussolini slovy: „Sláva Brázdova je slávou Itálie“. Brázdova manželka, švédská aristokratka Amelie Posse, se stala slavnou spisovatelkou. V roce 1925 se malíř vrátil do Československa a zakoupil si zámek Líčkov, který přebudoval v aristokratické sídlo. V posledním desetiletí došlo k velkému „znovuzrození“ malíře Oskara Brázdy v Itálii. Na všech velkých výstavách o římské secesi je připomínán a vystavován. Národní galerie moderního umění v Římě zakoupila Brázdův obraz a na výstavě „Secessione Romana 1913 – 1916“, konané před několika lety v Římě, bylo Brázdovo dílo vystaveno dokonce vedle slavného Augusta Renoira. Monografie mapuje v celé šíři pozoruhodný život malíře, jenž procházel neustálými zvraty jako v moderním dobrodružném filmu.