Umenie Fantastického Odhmotnenia (U.F.O.) – podľa názvu jedného z projektov Júliusa Kollera - predstavuje príbeh konceptuálneho umenia na Slovensku, presnejšie jeho prvej, najdôležitejšej fázy v rokoch 1963 – 1972.
Publikácia je prvým komplexnejším pohľadom na pôsobenie a tvorbu Jozefa Sušienku (1937), jedného z kľúčových predstaviteľov slovenského keramického umenia a dizajnu.
Katalóg výstavy predstavuje dlhé roky nevystavovaný (zabudnutý) súbor umeleckých diel prevažne zo zbierky Slovenskej národnej galérie, ktoré inštitúcia získala z legendárneho Medzinárodného bienále mladých výtvarníkov Danuvius ´68 v kurátorskej koncepcii Ľubora Káru, uskutočneného za dramatických okolností po augustovej okupácii Československa.
Kniha doprovázející výstavu v Galerii výtvarného umění v Chebu, představuje dění na Akademii výtvarných umění v Praze v období tzv. normalizace. Prostřednictvím děl pedagogů a vybraných studujících postihuje její charakter a proměny v této zdánlivě nehybné době.
Rozsáhlá třídílná publikace poskytuje komplexní pohled na vývoj výtvarné kultury středověku a rané renesance v regionu východních Čech v letech 1200 až 1550. Umění tohoto regionu je v takovém rozsahu zkoumáno vůbec poprvé a na vzniku publikace se podílelo téměř šest desítek autorů, odborníků na danou problematiku.
Jediná cesta, která dává smysl, je znovu se spojit s podstatou života a přijmout láskyplné partnerství s Gaiou, se Zemí. Tato cesta však znamená nesnadnou transformaci naší stávající kultury a náš další vývoj směrem k budoucnosti může přinést změny v mnoha aspektech ztělesněného světa, tak jak ho známe dnes.
Název v češtině: Přítomnost obrazů. Rozhovor Ivana Folettiho s Hansem Beltingem Obsah této knihy, která představuje dlouhodobý neformální rozhovor, zahrnuje období od jara 2017 do začátku ledna 2023. Byl to rozhovor mezi přáteli, protahovaný telefonáty a návštěvami doma, ale s onou jiskrou elektrizujícího vzrušení živeného společnými zájmy a touhami.
Publikace se snaží nastolit „pragmatický“ přístup k výtvarnému umění a tvorbě obrazů.
Monografie se věnuje teorii a dějinám umění, estetice a umělecké kritice Miroslava Tyrše (1832–1884), který je sice všeobecně znám jako zakladatel a vedoucí osobnost Sokola, ale byl také historikem umění a kultury, estetikem a prvním profesorem dějin umění na české části Karlovy univerzity v Praze.
Tématem 42. ročníku plzeňského sympozia jsou díla, která podstatně změnila domácí politickou, sociální i kulturní situaci, ať už tím, že byla přeložena z jazyku originálu nebo bez přiznání začala být interpretována a popírána jinými díly, ve snaze dosáhnout v české společnosti změny.
Od chvíle, kdy se elektřina stala všudypřítomnou, jsou umělci fascinováni širokou škálou možností, jak ji využít ve své umělecké tvorbě. Katalog Kinetismus:100 let elektřiny v umění, který doprovází úvodní výstavu v Kunsthalle Praha, zkoumá, jak elektřina od roku 1920 do současnosti proměnila uměleckou praxi.
Kniha obsahuje vybrané texty o dějinách architektury a historiografii dějin umění, z nichž jen část byla zveřejněna v českém jazyce. Jejich společným jmenovatelem je ambice překonat nacionalistický model historického vyprávění a v kontrastu vůči němu pěstovat transnacionální dějiny.
Publikace je závěrečnou částí stejnojmenného pětiletého badatelského projektu UMPRUM, realizovaného pedagogy, absolventy a doktorskými studenty oboru teorie a dějin umění. Výzkum sleduje architekturu a politiku v jejich vzájemných, oboustranných vztazích.
Trilógia Fujary a píšťaly je knižné dielo reflektujúce poznatky bývalých a súčasných majstrov – výrobcov fujár a píšťal. Cieľom knižného projektu je uchovanie kultúrneho dedičstva Slovenska zameraného na fenomén našej ľudovej kultúry – na fujary a píšťaly. Tematicky aj generačne nadväzuje na predošlú knihu Majstri.
Jaký význam mají sbírky zaniklých českých stranických muzeí a proč se jimi i dnes zabývat?
Syn zámožného advokát Filipa Messera a Berty, rozené Heim; oba byli židovského původu a německého jazyka. V roce 1900 se M. přestěhoval do Budapešti a nechal si úředně změnit příjmení na „Meszlény“, od r. 1902 studoval na zdejší univerzitě filologii, v r. 1908 tu obhájil práci věnovanou dílu H. W. von Gerstenberg.
Finský teoretik médií Jussi Parrika v této publikaci představuje vznikající oblast archeologie médií. Je to způsob uvažování o kulturách nových médií prostřednictvím poznatků o médiích, jež byla nová v minulosti, a to často s důrazem na zapomenuté či bizarní aparáty, postupy a vynálezy. Archeologie médií však není jednou metodologií nebo teorií.
Předložená kniha se snaží tuzemskému čtenáři v základních konturách a na hlavních uzlových bodech představit myšlení čelního finského teoretika médií Jussiho Parikky. Parikka je proponentem tzv.
V populární kultuře je středověk často představován jako období temna a strádání, zatímco umění této doby bývá považováno za úpadkové. Pokud se však odhodláme k bližšímu pohledu, setkáme se s překvapivě živým a různorodým světem, plným světla i stínů, který v žádném případě nelze charakterizovat v pár větách.
Kniha Umění a emancipace je v českém prostředí prvním uceleným pokusem vyrovnat se s odkazem významného polského intelektuála, jehož myšlenky zůstávají podnětné nejen na poli dějin moderního a současného umění.