The book describes the traditional folk culture in Moravia in the time period ranging from the mid-18th century to the end of the 19th century by means of six thematic axes: Autochthony – External Influences – Stability over Time – Fluidity over Time – Territorial Unity – Territorial Differentness.
Disertační práce Elišky Vavříkové představuje současně záznam i autorčinu reflexi dlouhého procesu vznikání a tvorby dnes již legendární inscenace divadelního studia Farma v jeskyni.
Každé médium v tom nejobecnějším slova smyslu si v prostředí současného evropského umění po staletí buduje své vyjadřovací prostředky, své kódy, tvůrčí způsoby sdělování, i svou žánrovou, estetickou a sociokulturní orientaci.
Reprint původního vydání z května 1933. Jedna z nejdůležitějších knih českého umění 20. století. Kniha se skládá z krátkého textu, deseti reprodukcí koláží a doslovu Bohuslava Brouka.
Kniha V prostoru 2000, Generace 1989-2009 mapuje jeden z možných úhlů pohledu na velmi různorodý svět současných českých umělců, kteří pracují v prostoru - ať už vytvářejí sochy, objekty či instalace. Cesta , od tradičně pojímané sochy k té dnešní, prošla za posledních sto let bouřlivým vývojem.
Třináct kapitol se sto dvaceti barevnými reprodukcemi a dokumentárními fotografiemi ze života Josefa Čapka a citacemi z jeho textů vychází z členění dosud nejrozsáhlejší výstavy prezentující dílo Josefa Čapka (kapitoly: Prolog, Pařížská lekce, Ve znamení kubismu, Fantomy, Čistota formy, Úžas, Nejskromnější umění, Blíž člověku, Na dětské téma, Oravská
Kniha zavádí čtenáře poutavou formou do světa barev. V čem tkví tajemství duhy ? A jaké je kouzlo optického hranolu ? Nejen tyto fenomény vysvětluje autor, který je zároveň zkušeným pedagogem. Čtenářům dává rovněž návod, jak prožít prostřednictvím jednoduchých experimentů obrovské barevné dobrodružství
Autorka obezřetně vybrala a oslovila šest renomovaných kazatelů, jejichž promluvy znale komentuje, reflektuje i analyzuje. Jejím cílem nebylo zmapovat současnou situaci českého kazatelství jako celku, ale na vybraném vzorku těchto kazatelů se pokusit zorientovat se v problematice a zkusmo nabídnout terminologii i postupy, jak se k tématu dále vztahovat.
Barevná obrazová publikace představuje zejména tvorbu tří osobností, které se nejvíce zasloužily o slávu a věhlas míšeňské manufaktury; obrazem i slovem jsou prezentováni i další vybraní modeléři, kteří v rozmezí téměř tří století s míšeňskou porcelánkou spolupracovali. Dokumentován je i vznik, vývoj a jednotlivé odlišnosti značek.
Kniha z edice Slavné vily je vůbec první publikací, která se souborně zabývá architekturou individuálního bydlení, osobnostmi jeho projektantů a osudy stavebníků v kraji Vysočina. V kraji proslulém především středověkými, renesančními a barokními památkami, lidovým stavitelstvím, přírodními krásami, rekreačními a sportovními aktivitami.
Publikace Marie Fulkové je určena posluchačům výtvarného oboru na pedagogických fakultách a učitelům výtvarné výchovy na základních a středních školách i v zájmových výtvarných kroužcích.
Obraz a problém jeho znakovosti, obraz a jeho vztah k verbálnímu jazyku – to jsou centrální témata knihy, která interpretuje styl myšlení představitelů strukturalismu a poststrukturalismu. Autoři komentují a rozebírají vývoj těchto významných myšlenkových proudů a v jeho souvislostech se zajímají především o sémiotickou analýzu obrazu.
Respekt Edice vydává knihu David Černý, Promrdané roky III, která je novým rozšířeným vydáním katalogu prací Davida Černého, který pod názvem Promrdané roky vyšel již dvakrát. Kniha mapuje tvorbu Davida Černého od roku 1986 až po letošní Entropu, autorem textu je kunsthistorik Tomáš Pospiszyl.
Mezinárodní revue o současné grafice, umění knihy, tisku a papíru.
Kniha vzpomínek Jimmiho Ernsta (1920 – 1984), syna slavného malíře Maxe Ernsta, líčí život umělecké avantgardy v USA během Druhé světové války a v létech po ní. Jimi Ernst, sám malíř, se ocitl po útěku z Evropy před nacismem v prostředí, které zahrnovalo tehdejší výkvět světové kultury – Breton, Chagall, Duchamp, Kiesler, Leger a mnozí další.
Malířské začátky Marka Rothka (1903 Litva – 1970 USA) byly ovlivněny jak figuralisty (Edward Hopper), tak surrealisty, poté co se jeho hlavní představitelé Breton a Ernst začlenili během svého nuceného válečného exilu do okruhu newyorské avantgardy. Vlastní výraz nalézá až po roce 1947 a to v abstraktních kompozicích horizontálních barevných ploch.
