Nové vydání Kurasova úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.
Humoristická novela či tragikomické sci-fi melodrama plné zápletek, nebezpečí, filozofování a lásky mezi viry i lidmy. Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít.
Soubor článků původně psaných pro Playboy. Rozkoš chvilková, pozice směšná, výdaje proklaté, podle lorda Chestertona. Balitba internetem, se všemi trapnostmi. Sex telefonický. Sex podle českých pohádek. Sex bezpečný a nebezpečný. Sex s náhubkem. Neukojené chtíče. Kovidové líbání může být smrtelné. Bod G: je či není? – a je-li, jak se hledá a co dělá?
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.
Série Kurasových "civilizačních" knih, sledujících pokračující destrukci západní civilizace zevnitř i zvenčí, vstoupila do české literatury. Začala ji publikace Soumrak bílého muže, následovaly bestsellery Jak zabít civilizaci a Pohřbívání svobody a završila Poslední naděje civilizace.
Se svým obvyklým tragikomickým pohledem Benjamin Kuras prezentuje svou skrz naskrz prošmejděnou, prokoukanou a prochutnanou Itálii jako rodiště naší civilizace a její archiv, muzeum, pinakotéku, fonotéku a gastrotéku.
S vítaným návratem k tradičnímu černému humoru provází Pohřbívání svobody absurditami, kterými dnes na individuální tvůrčí svobodu a zdravý rozum útočí v křečích politické korektnosti na úrovni lokální, státní, eurounijní a globální téměř všechny obory lidské činnosti - politika, zákony, školství, média, umění, náboženství, věda,
Říká se, že národy, jejich charakter, temperament, tužby a míra úspěchu nebo neúspěchu jsou výsledkem jejich dějin.
Kniha Poslední naděje civilizace navazuje na bestseller Jak zabit civilizaci. Dokumentuje dobu od přelomových událostí historické imigrační vlny léta 2015 a nabízí hlubší vhled do příčin a kořenů sebevražedné mánie západní civilizace.
První verze této knihy vznikala na samém počátku 21. století. V té době začal pád západní civilizace nabírat do té doby nepředstavitelné tempo.
Epikúros definoval dobré žití jako "slast bez strasti". V jeho stravě "jídla prosté chuti působí stejnou slast jako bohatá hostina, jestliže nás zbavují trýzně pocitu nedostatku". Do epikurejské filozofie se to překládá takto: Touhou po tom, co nemáme, si kazíme to, co máme. Kdo se nedokáže těšit z toho, co má, nebude se těšit z ničeho.
Kniha navazuje na kultovní knihu Jak přežít padouchy. Sleduje historicky průběžně trvalé napětí mezi utopickou vírou a praktickou racionalitou, které je na jedné straně hnací silou civilizační tvořivosti a na straně druhé zdrojem hromadné vražednosti ve jménu těžko uskutečnitelných „vyšších principů“.
Nebýt Golema studuje spisy pražského rabína Jehudy Löwa a vnímá ho jako renesančního filosofa spíš než legendárního mága.
Úspěšný evergreen nás vrací do tragikomických událostí české historie se všemi jejími falešnými představami o vesnické idyle a "mírumilovných a laskavých lidech".
Soumrak bílého muže sleduje vývoj západního myšlení od slavného Kiplingova imperiálního "břemene bílého muže" konce 19. století přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století po psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy počátku století tohoto.
Další v sérii knížek (předchozí Sekl se Orwell o dvacet let?
Blaho je přirozený stav vesmíru. Všechno, co není blaho, je faleš, lež, sebeklam, přetvářka, předstírání, náhražka. Blaho je pocit harmonie s tokem vesmíru, který se čínsky jmenuje Tao. Faleš, napodobenina, předstírání a sebeklam se čínsky řeknou Mao. Tao nám prospívá, Mao nám škodí.
Drama, mýtus, komedie, psychologie, terapie, povzbuzení a optimistický pohled na Boží svět. To všechno přináší Zakázané ovoce vědění. Analyzuje a převrací vzhůru nohama některé z těch nejznámějších biblických příběhů tak, aby byly relevantní a použitelné dnes a nám, bez ohledu na dřívější výklady.
