V sérii filosofických esejů napsaných v 70. a 80. letech Bondy pokračuje ve filosofické detektivce, kterou začala Útěcha z ontologie. Artificiální bytosti jako smysl existence lidstva; etický nihilismus konečné rychlosti světla; milost a spasení pro ateisty; prázdnota, která je plností všeho.
Soubor knižně zcela poprvé představuje spisovatelovo dramatické dílo, které vznikalo na konci 60. a na začátku 70. let minulého století a které dodnes zůstává veřejnosti prakticky neznámé.
Bondyho monografie o Buddhovi (1. vyd. 1968) představuje patrně nejserioznější a nejhlubší filosofický portrét tohoto významného světového myslitele v češtině. Doprovodnou studii „Buddha ve staroindickém sochařství“ napsala Klára Šimečková.
Druhé vydání prózy z roku 1977, která patří k tomu nejlepšímu, co básník, prozaik a filosof Egon Bondy (1930--2007) napsal. Úvahy, záznamy zážitků, expresivní postřehy o současnosti -- dílo kruté, nemilosrdné k autorovi i všemu, co jej obklopuje.