Jedna z najväčších afér konca 19. storočia – Dreyfusova aféra – mala silnú odozvu v dobovej tlači. Najznámejšou osobnosťou, ktorá sa k afére vyjadrila, bol významný francúzsky spisovateľ Émile Zola vo svojom známom pamflete pod názvom J'accuse...!, teda „Žalujem...!
Politováníhodná Tereza žije v domácnosti své tety, jež ji zahrnuje stejně úzkostlivou péčí jako svého nemocného syna. Zdravá dívka musí brát stejné léky jako neduživý – a sobecký – bratranec a sdílet s pacientem jeho přetopenou ložnici. Běhat a hlasitě mluvit má zakázáno. Obě děti vyrůstají s vědomím, že se z nich jednoho dne stanou manželé.
Aristides Rougon se rozhodne zahodit své ideály, přestane pracovat jako redaktor provinčních novin a místo toho se vrhne do víru finančních spekulací. S plánovanou přestavbou a modernizací pařížských čtvrtí se pro lidi bez skrupulí objevilo mnoho zajímavých příležitostí.
Angeliku ve věku několika měsíců adoptovala nábožensky založená rodina. Dítě vyrůstalo v silně věřícím prostředí plném mystických příběhů o čistotě a svatých. Jejím jediným snem bylo najít krásného prince a dostat se do ráje. Sny se někdy plní...
Zolův román Rozvrat je často označován za jeden z nejpůsobivějších válečných románů ve francouzské literatuře. Ale redukovat tuto knihu jen na mistrovský popis bitevních polí by nebylo spravedlivé. Jedná se i o zamyšlení nad koncem jedné epochy, kde úpadek dekadentních elit by měl být nahrazen něčím lepším a spravedlivějším.
Román Zabiják se odehrává v temných krčmách Paříže druhé poloviny devatenáctého století. Čtenář v něm sleduje osudy mladé Gervaisy Macquartové, která se provdá za pařížského pokrývače Coupeaua. Rodinné štěstí netrvá příliš dlouho. Manžel se při práci zraní a během rekonvalescence ho posedne démon alkoholu, který po čase ovládne i Gervaisu.
Doktor Pascal má zajímavého koníčka. Celý život touží objevit lék na dědičná psychická onemocnění a proto neustále shromažďuje informace o historii svých předků. Ti jako by téměř dokonale ztělesňovali důkaz propojení genetiky a šílenství.
Sergej Mouret po složení kněžských slibů odjede na farnost v zapadlé francouzské vesnici Artaud. Do nové práce, kterou vnímá jako poslání, se vrhne s nadšením. Pro místní je ale mnohem důležitější každodenní starost a boj o chléb vezdejší, kterého mají tak málo, než rozjímání nad božskou dokonalostí a Panenkou Marií.
Štěpán Lantier musel opustit milovanou práci u železnice poté, co napadl svého nadřízeného. Při hledání zaměstnání dorazí na sever Francie do hornického regionu u městečka Montsou a nechá se zaměstnat v dole Le Voreux. S havíři pracuje i žije - dokonce se zamiluje do krásné Kateřiny, ale ta si nakonec vybírá krutého Chavala.
Román z r. 1878, patřící do série Rougon-Macquart, je historií milostného citu, který sdílí mladá vdova spolu s ženatým lékařem, ošetřujícím její dcerku. Nepatří k autorovým typickým dílům, neboť jím prosvítá romantická lyrika v líčení pocitového pole hrdinů, s nímž je úzce spjato i impresívní zachycení Paříže.
Jacques Lantier pracuje jako strojvůdce ve francouzském městě Le Havre. Svou lokomotivu něžně pojmenoval Lison, ale pro okolí na tom není vlastně nic moc zvláštního. Nikdo totiž nemá nejmenší tušení, že pouze velmi rychlá jízda milovaným vlakem v něm tlumí obrovskou touhu znásilnit a následně zavraždit nějakou mladou krásnou ženu.
Eugena Rougona, vlivného politika a zastánce bonapartismu, zákulisní intriky dotlačily k rezignaci. Odmítne se ale stáhnout do ústraní a pomocí stejné zbraně, mocných politických přátel a také záhadné Italky Clorindy se snaží dostat zpět na politické výsluní.
Adelaide Fouque, později známější spíš jako teta Dida, si vzala za muže rolníka Rougona, který pracoval na jejím panství. Spolu měli syna Pierra, ale mnoho radosti si neužili, protože manžel záhy zemřel. Po nějakém čase se zamilovala do nezřízeného pijana, podloudníka a pytláka Macquarta.
Nana je devátou knihou série Rougon-Macquartové a volným pokračováním románu Zabiják. Nana je příběh dívky z lidu, která si svou krásou podmaňuje muže a využívá je, díky své kráse dostává z ulice na samý vrchol společnosti. Émile Zola, představitel naturalismu 19.
Nana je devátou knihou série Rougon-Macquartové a volným pokračováním románu Zabiják. Nana je příběh dívky z lidu, která si svou krásou podmaňuje muže a využívá je, díky své kráse dostává z ulice na samý vrchol společnosti. Émile Zola, představitel naturalismu 19.
Germinal est un mois du calendrie républicain, il correspond au début du printemps et donc a la renaissance du monde.
Doktor Pascal je Zolova novela o rodinných vzťahoch a o strete vedy a cirkvi. Autor jej dej sa typicky skrúca, namiesto harmónie dáva priestor tragédii. Hlavná postava, doktor Pascal sa venuje medicíne 12 rokov. Jeho matka, madam Rougon, má o syna starosti. Chcela mať z neho slávneho doktora.
Dvaadvacetiletá Gervaisa neměla v životě štěstí. Otec jejích dvou dětí, Lantier, ji opustil s milenkou a ona zůstala sama. Začne ale usilovně pracovat, aby si zařídila vysněnou vlastní prádelnu. Seznámí se s klempířem Coupeaua, vdá se za něj a zdá se, že všechno se konečně začíná dařit.
Třetí díl románového cyklu Rougon-Macquartové se odehrává v pařížské tržnici Les Halles, zvané Břicho Paříže. Vypráví příběh politického vězně, uprchlíka z galejí, který se tajně vrací do Paříže, žije s novou identitou a stává se inspektorem rybího trhu.