Básně Ivana Wernische doplňuje rozhovor "Ó nešťastný pupkozřec!
Fantaskní a obrazotvornou grafickou knihu-komiks dle Wernischových básní stvořil grafik a měditepec Vojtěch Jirásko. Verše převedené do nečekaných obrazů nabízí čtenáři dlouhou slast prodlévání v zastaveném čase temných průjezdů wernischovského světa.
Další sbírka básní „žijícího klasika“…
Další básnická sbírka Ivana Wernische. Za sklem příborníku se kroutí údolí Dněpru – za Smolenskem stojí slánka, za Vitebskem cukřenka – v zatemněné kuchyni hoří větrný mlýn. Rozesmátí kamarádi se opírají o kávový mlýnek, z rozsvícené skříňky se ozývá praskání. – Hilversum, Klajpeda, Riga, Livorno... Slyšíte?
Kniha obsahuje nostalgické verše Ivana Wernische, dále pak rýmované i nerýmované básně Václava Rozehnala, kruté i zábavné písně divokých národů, sborový zpěv jihočeských badatelů, básně v řecko-římském stlyu, nápodoby a padělky starovýchodní a staroněmecké lyriky, drobný kosmogonický žert o stařičkém Jauchlovi, jakož i několik dobře skrytých
Nová kniha básníka, jehož první sbírka vyšla před šedesáti lety. Tentokrát s doslovem Jiřího Pelána a koláží samotného autora. Almara pěkná, fortelná, což o to, jenže ono z ní všecko tak nějak divně zní. Noční růže i Pochod gladiátorů. Mistr vyšel z domu, kouká na měsíc.
Máme tu novou sbírku Ivana Wernische, a samé nové básně! Básně ve verších, básně v próze a básně prozodicky hybridní. Experiment s formální realizací básní se poddává Wernischovu hravému géniu. A to znamená pro čtenáře čirou radost!
Po úspěšných titulech Chodit po provaze je snadné (2011, Nejkrásnější kniha ČR 2012) a Plop! (2015), které vyšly s ilustracemi Jiřího Stacha, vydáváme tento rok Wernischovu sbírku básní s názvem He, he!
Sbírka představuje básníka Ivana Wernische v jeho nejlepší formě. Je marné chtít v krátkosti charakterizovat tohoto velkého autora, jenž obdržel všechny ceny, jež je možné za literární tvorbu v Čechách získat. A přece – není kdesi v hloubce pod jeho svrchovanými a mnohotvárnými básněmi především hořká melancholie?
Pernambuco zní jako zaklínadlo. Země z dávné dětské četby, daleká a znepokojivá. Když se to slovo rozkmitá, zaslechneme třeba Nabucco, trabuko… V kouři doutníku se zjevují siluety z vybledlých fotografií, probleskují příběhy. Nebo to snad není kouř? V očích pálí velejemný písek: Ó Fato! Ó Morgano!
Novou sbírku Ivana Wernische bude obeznámený čtenář právem vnímat jako jedno z básníkových vrcholných děl.
Vochvorný pláskání, odřeč ta znechvuřená jako by něco připomínala. Jásujou sutmění slápavců v slájích? Slyšíte spílání, kňourání, hlahol a nářek? Vybavují se slova, jaká není radno vyslovovat ani zaznamenávat písmem? Odehrávají se zde snad nějaké ničemnosti? Dost možná. Vězte však, že to vše se ozývá a děje pouze ve vaší hlavě. Plop!
Ivan Wernisch vypravuje dítkám i dospělejší české mládeži. Znalci Wernischova díla naleznou ve svérázném výběru samotného autora dnes již klasické básně a prózy, jako je Střelnice nebo Doupě latinářů, ale také zcela nové básně a texty.
Kominické lodě jsou souborem devíti prozaických textů, komponovaných jako jakési mikroromány. Ivan Wernisch se svérázným způsobem pokusil zkomprimovat na poměrně malou plochu narativní útvary, z nichž dokonce jeden každý sestává z jednotlivých, konkrétně nazvaných kapitol, které ovšem povětšinou nepřesahují rozsahem několik řádků.
V letech 1999 a 2000 vydalo nakladatelství Paseka nejrozsáhlejší sbírku českého erotického folklóru, kterou ve třicátých letech minulého století rozesílal subskribientům napůl tajně sběratel Karel Jaroslav Obrátil. Po letech se ke Kryptadiím vrátil básník Ivan Wernisch a připravil zcela orignální autorský výbor básnických textů, popěvků a říkanek.
