Básně Ivana Wernische doplňuje rozhovor "Ó nešťastný pupkozřec!
Další básnická sbírka Ivana Wernische. Za sklem příborníku se kroutí údolí Dněpru – za Smolenskem stojí slánka, za Vitebskem cukřenka – v zatemněné kuchyni hoří větrný mlýn. Rozesmátí kamarádi se opírají o kávový mlýnek, z rozsvícené skříňky se ozývá praskání. – Hilversum, Klajpeda, Riga, Livorno... Slyšíte?
Kniha obsahuje nostalgické verše Ivana Wernische, dále pak rýmované i nerýmované básně Václava Rozehnala, kruté i zábavné písně divokých národů, sborový zpěv jihočeských badatelů, básně v řecko-římském stlyu, nápodoby a padělky starovýchodní a staroněmecké lyriky, drobný kosmogonický žert o stařičkém Jauchlovi, jakož i několik dobře skrytých
Máme tu novou sbírku Ivana Wernische, a samé nové básně! Básně ve verších, básně v próze a básně prozodicky hybridní. Experiment s formální realizací básní se poddává Wernischovu hravému géniu. A to znamená pro čtenáře čirou radost!
Sbírka představuje básníka Ivana Wernische v jeho nejlepší formě. Je marné chtít v krátkosti charakterizovat tohoto velkého autora, jenž obdržel všechny ceny, jež je možné za literární tvorbu v Čechách získat. A přece – není kdesi v hloubce pod jeho svrchovanými a mnohotvárnými básněmi především hořká melancholie?
Pernambuco zní jako zaklínadlo. Země z dávné dětské četby, daleká a znepokojivá. Když se to slovo rozkmitá, zaslechneme třeba Nabucco, trabuko… V kouři doutníku se zjevují siluety z vybledlých fotografií, probleskují příběhy. Nebo to snad není kouř? V očích pálí velejemný písek: Ó Fato! Ó Morgano!
Novou sbírku Ivana Wernische bude obeznámený čtenář právem vnímat jako jedno z básníkových vrcholných děl.
V letech 1999 a 2000 vydalo nakladatelství Paseka nejrozsáhlejší sbírku českého erotického folklóru, kterou ve třicátých letech minulého století rozesílal subskribientům napůl tajně sběratel Karel Jaroslav Obrátil. Po letech se ke Kryptadiím vrátil básník Ivan Wernisch a připravil zcela orignální autorský výbor básnických textů, popěvků a říkanek.