V této knize se zkušenému autorovi literatury faktu podařilo znovu uplatnit svoji metodu, v níž kombinuje shrnutí zjištěných faktů a záznamů z historických pramenů s vlastní analýzou tématu – to vše podepřené schopností dívat se na téma nezaujatým pohledem a schopností nacházet originální závěry a rozuzlení.
Jaký doopravdy byl Karel IV.? Byl skutečně Otcem vlasti?
Když vyslovíme jméno královské dynastie Lucemburků, vybaví se nám Otec vlasti Karel IV., hrdinská smrt slepého Jana u Kresčaku nebo bojovník s husity, údajně proradný Zikmund. Kniha známého popularizátora naší historie Jana Bauera nám však připomene Lucemburky především jako hodně rozhádanou rodinu.
Koncem roku 1370 náhle umírá v Avignonu papež Urban V. a na jaře následujícího roku na Karlštejně těžce onemocní císař Karel IV. Jeho nejbližší už mají vážné obavy o jeho život. Dominikán Pavel se domnívá, že oba případy spolu souvisejí a jsou dílem neznámého traviče.
Děj historické detektivky se odehrává bezprostředně po olomoucké vraždě posledního přemyslovského krále Václava III., v období plném zvůle, násilí a nejrůznějších kriminálních činů. Hlavním hrdinou je královský soudce vladyka Melichar z Roupova, stárnoucí šlechtic, který už dávno ztratil někdejší ctižádost a rozhodnost.
Rozsáhlý, poutavý životopisný přehled všech panovníků a nejvyšších představitelů českých zemí – začíná prvním známým moravským knížetem Mojmírem I. a končí současným českým prezidentem Milošem Zemanem.
Český středověk, zejména pak jeho počátek, tone v příšeří. Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, a také dostatečnou mírou fantazie, před námi vyvstávají postavy a děje, které – navzdory odlišným kulisám – až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné.
Detektivní příběh se odehrává v redakci deníku Rolnické listy v době tuhé politické normalizace. Pod schodištěm z redakce do sazárny je jednoho rána nalezen mrtvý plukovník Státní bezpečnosti, přítel šéfredaktora. Případu se ujímají kriminalisté, ale záhy jim ho odebírá Státní bezpečnost.
V Kutné Hoře se schází zemský sněm. Na úvod se v chrámu svatého Jakuba koná mše svatá, v jejímž průběhu nečekaně dojde k vraždě Jana z Hradce. Nikdo neví, kdo ji spáchal, teprve na konci mše lidé kolem klečícího šlechtice zjistí, že ho kdosi probodl dýkou.
Další příběh série V tajných službách Otce vlasti začíná v roce 1368, kdy dominikán Pavel jako agent císaře a krále Karla IV. zařizuje v Římě císařskou korunovaci jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské.
Vydejte se s námi do Podyjí, do kraje na pomezí Moravy a Dolních Rakous, kde na prosluněných svazích zraje víno a četné hrady a zámky připomínají dávnou historii.
Žádný jiný ze starožitných českých rodů se do naší historie nezapsal tak, jak se to podařilo Rožmberkům (a jejich předkům Vítkovcům). Navzdory faktu, že vymřeli po meči před více než pěti sty lety, jako by byli stále mezi námi.
Karel IV. se s rakouským vévodou Albrechtem II. dohodl o příbuzenském propojení Lucemburků a Habsburků. Když provdal svou dceru Kateřinu za Albrechtova syna Rudolfa, netušil, co se z tohoto nadaného mládence vyklube.
Českomoravská vysočina, někdy nazývaná také Horácko, je krajem o poznání drsnějším než jiné končiny Čech a Moravy, zimy jsou zde syrovější a mrazivějí, jara přicházejí pozdě, zato léta bývají plná síly a barev.
Novohradsko je trochu zapomenutým koutem jižních Čech. Přitom zcela nezaslouženě. Málokde je příroda zachována v tak málo dotčeném stavu, jako zde na česko-rakouském pomezí. Tato kniha vám chce co nejbarvitěji představit drsný a přitom romantický kraj Novohradských a také Slepičích hor, kraj, kterým bystře protékají řeky Malše a Stropnice.
Autor této knihy náhodou narazí na vzpomínky svého vzdáleného prastrýce Leopolda, jenž se v roce 1917 ocitl v
Píše se rok 1354 a před římským a českým králem Karlem stojí poslední úkol jeho politické kariéry – korunovace císařem. Ale než se tak stane, musí rozhodnout v choulostivé záležitosti míru mezi Anglií a Francií, získat souhlas papeže Inocence a překonat odpor svého úhlavního nepřítele vládce Milána kardinála Viscontiho.
V předcházející knize Před branami Prahy jsme se seznámili s východní částí okolí naší stověžaté matičky. Tentokrát budeme obcházet českou metropoli ze západní strany. Začneme na Zbraslavi, kde král Václav II. založil proslulý cisterciácký klášter Aula Regia.
Proč se musela Blanka z Valois odstěhovat z Prahy do Brna? Kvůli čemu si dceru Karla IV. Annu tak oblíbili Angličané? Opravdu zakousl pes první manželku Václava IV. Johannu Bavorskou? Byla Barbora Celská nevěrnice? Zaměřme se na osudy žen z rodu Lucemburků, které se odehrávaly v nejslavnějším, ale i nejdramatičtějším období českých dějin.
O tom, kdo vystřídá euroskeptika Václava Klause v roli domácího pána Pražského hradu, je rozhodnuto. V nečekaně dramatickém finále se utkali s Karlem Schwarzenbergem. Jací vlastně doopravdy jsou, co nám na sebe ve volební kampani neprozradili? Co můžeme očekávat od budoucího prezidenta? Oč jsme přišli tím, že jsme nezvolili jeho soupeře?