Sexuální touhy se v lidských dějinách projevují podstatně výrazněji, než by byli ochotni přiznat renomovaní historikové. Vždyť například k desetiletému obléhání Tróje došlo jen proto, že trojský princ Paris unesl spartskému králi Meneláovi manželku Helenu, údajně nejkrásnější ženu antického světa. V podobném duchu bychom mohli pokračovat.
Jeden z nejplodnějších a nejoblíbenějších českých autorů Jan Bauer o své nové knize říká: „Praha byla podvakrát císařským městem. Poprvé za panování Karla IV., podruhé za vlády uměnímilovného podivína Rudolfa II.
Zdaleka ne všem českým panovníkům bylo dáno zemřít ve vlastní posteli obklopeni svými nejbližšími. Už kníže Václav, později svatořečený patron země české, byl bestiálně ubit družinou svou mladšího bratra Boleslava. Kníže Jaromír byl zase probodnut neznámým troufalcem v noci na záchodě.
Snad žádný z evropských dynastických rodů se nemůže pochlubit kontinuitou tak nepřetržitou a plejádou panovníků tak významných jako rod habsburský. Zároveň však jako by Habsburky pronásledovala podivná nepřízeň osudu. První Habsburk na českém trůnu Rudolf řečený Kaše zemřel za podivných okolností při obléhání Horažďovic.
Poutavý životopisný přehled všech panovníků a nejvyšších představitelů českých zemí – začíná prvním známým moravským knížetem Mojmírem I. a končí současným českým prezidentem Milošem Zemanem.
Janu Žižkovi jsou věnovány další a další publikace, avšak na jeho nástupce Prokopa Holého je upřena mnohem menší pozornost. Známý a oblíbený autor historických knih Jan Bauer tento dluh ve výročním roce husitské revoluce napravuje, a to zasvěcenou a čtivou formou. Je to namístě: vždyť přízviska "Veliký" by se nedostalo jen tak někomu!
Kniha obsahuje zajímavé a záhadné příběhy světových dějin od starověku až do 20. století. Můžeme uvést např.: Vládly starému Egyptu faraónky?
Jan Bauer, jeden z nejoblíbenějších českých autorů historických knih, říká k jubilejnímu, XX. svazku Edice Český ČAS, tedy ke své knižní novince Tajemné stránky českých dějin: "Pokud jsem svou knihu nazval takto, nebylo by ode mne moudré všechno vybreptat předem.
Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a konečně Václav III., to jsou jména nejslavnějších králů přemyslovské dynastie, kteří byli faktickými budovateli českého státu.
Jan Bauer, jeden z nejplodnějších – a také nejčtenějších – autorů, věnujících se českým dějinám, sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané.
Existovala Atlantida, o níž psal starořecký filozof Platón? Pamatuje Egyptská sfinga poslední dobu ledovou? Pochází středoamerický národ Olméků z Afriky? Byl Mojžíš egyptským faraonem? Kam se ztratil poklad řádu templářů?
Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím? Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli?
V této knize se zkušenému autorovi literatury faktu podařilo znovu uplatnit svoji metodu, v níž kombinuje shrnutí zjištěných faktů a záznamů z historických pramenů s vlastní analýzou tématu – to vše podepřené schopností dívat se na téma nezaujatým pohledem a schopností nacházet originální závěry a rozuzlení.
Když vyslovíme jméno královské dynastie Lucemburků, vybaví se nám Otec vlasti Karel IV., hrdinská smrt slepého Jana u Kresčaku nebo bojovník s husity, údajně proradný Zikmund. Kniha známého popularizátora naší historie Jana Bauera nám však připomene Lucemburky především jako hodně rozhádanou rodinu.
Český středověk, zejména pak jeho počátek, tone v příšeří. Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, a také dostatečnou mírou fantazie, před námi vyvstávají postavy a děje, které – navzdory odlišným kulisám – až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné.
Rozsáhlý, poutavý životopisný přehled všech panovníků a nejvyšších představitelů českých zemí – začíná prvním známým moravským knížetem Mojmírem I. a končí současným českým prezidentem Milošem Zemanem.
Žádný jiný ze starožitných českých rodů se do naší historie nezapsal tak, jak se to podařilo Rožmberkům (a jejich předkům Vítkovcům). Navzdory faktu, že vymřeli po meči před více než pěti sty lety, jako by byli stále mezi námi.
Proč se musela Blanka z Valois odstěhovat z Prahy do Brna? Kvůli čemu si dceru Karla IV. Annu tak oblíbili Angličané? Opravdu zakousl pes první manželku Václava IV. Johannu Bavorskou? Byla Barbora Celská nevěrnice? Zaměřme se na osudy žen z rodu Lucemburků, které se odehrávaly v nejslavnějším, ale i nejdramatičtějším období českých dějin.
O tom, kdo vystřídá euroskeptika Václava Klause v roli domácího pána Pražského hradu, je rozhodnuto. V nečekaně dramatickém finále se utkali s Karlem Schwarzenbergem. Jací vlastně doopravdy jsou, co nám na sebe ve volební kampani neprozradili? Co můžeme očekávat od budoucího prezidenta? Oč jsme přišli tím, že jsme nezvolili jeho soupeře?
Na oblíbené a čtenářsky vyhledávané Toulky českou minulostí navazuje první svazek Toulek minulostí světa, zachycující počátky dějin lidstva.