Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu.
Čapkovo dílo vítězí nad časem a stejně i Krakatit, vědeckofantastický utopický román vycházející z děsivé vize o vynálezu nesmírně účinné trhaviny, jenž vzbudí nevítaný zájem vojáků, politiků i teroristů.
Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet.
Drama o třech aktech ve 14 obrazech.
Tato noetická trilogie je po umělecké stránce bezesporu vrcholem tvorby Karla Čapka a dodnes zůstává navýsost moderní a současná – svým poselstvím i mnohovrstevnatostí. Jednotlivé příběhy nemají spolu související děj ani společné postavy, nejsou spojeny časovou posloupností ani vykreslovaným prostředím a jsou stylově různorodé.
Sborník detektivních povídek z pera Karla Čapka patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Příběhy s kriminální zápletkou autor povýšil na studie člověčenství, které dokáží vždy překvapit a zaujmout. Náměty povídek jsou natolik originální, že byly mnohokrát použity pro filmové zpracování.
Ve svých cestopisech pozoruje Karel Čapek navštívené cizí země se zaujetím a úžasem téměř dětským, sleduje jejich podstatu a zvláštnosti, vybírá to nejcharakterističtější a s neuvěřitelnou lehkostí přenáší svůj dojem na čtenáře.
Ve třinácti poutavých povídkách Boží muka se Karel Čapek soustředí na události vymykající se lidskému rozumu, přemýšlí o věcech záhadných, nepochopitelných, zdánlivě nerozluštitelných. Ve všech povídkách však nalezneme Čapkův laskavý a chápající pohled na člověka a jeho často podivné chování.
Obyčejný život je jakýmsi životopisem na první pohled obyčejného člověka, v němž on sám vzpomíná, hodnotí své životní šance a postupně objevuje skryté podoby své vlastní osobnosti i svého nitra. Obyčejný život, Hordubal a Povětroň patří k vrcholům tvorby Karla Čapka.
Povětroň je příběhem letce, který byl po havárii letadla dopraven do nemocnice. Nikdo, ani on sám, neví, kdo je, odkud a kam letěl a proč riskoval život v tak nepříznivém počasí. Na tyto otázky hledají odpověď tři osoby – milosrdná sestra, jasnovidec a básník. Vznikají tak tři příběhy, ale skutečnost zůstává neodhalena.
Čapkův Hordubal je psychologické baladické dílo inspirované skutečným příběhem. Juraj Hordubal se po osmi letech vrací domů z Ameriky, ale jeho neočekávaný návrat mu přinese nepříjemná překvapení.
Tretí výber z knihy Devatero pohádek Karla Capka, která – mimo jiné díky kouzelným ilustracím Josefa Capka – patrí mezi stálice literatury pro deti, obsahuje Velkou policejní pohádku, Pohádku poštáckou a Velkou pohádku doktorskou. A kdo bude císt tentokrát? Nechte se prekvapit!
V antiutopickém románu Továrna na absolutno, který původně vycházel jako fejetony na pokračování, se Karel Čapek snaží čtenáře varovat před extrémy a fanatismem - což je velmi aktuální téma i v dnešní době.
Krakatit je utopický román Karla Čapka z roku 1922 (vyšel r. 1924 ) na téma nebezpečí zneužití vědy. Čapek román napsal za svého pobytu v Jindřichově Hradci ve výletní restauraci Rudolfův dvůr. Kniha patří k vrcholným vědecko-fantastickým dílům Karla Čapka.
Karel Čapek svůj světově proslulý román Válka s mloky napsal v roce 1935. Díky své schopnosti citlivě reagovat na dění ve společnosti a ve světě si zřetelně uvědomoval nebezpečí nastupujícího fašismu a jeho destruktivní ideologie. Přestože Karel Čapek před Adolfem Hitlerem a jeho vzrůstající moci neustále varoval a burcoval, jeho slovům málokdo věřil.
Své apokryfy psal Karel Capek postupne od pocátku 20. let až do doby krátce pred svou smrtí.
Karel Čapek, filosof, spisovatel, dramatik a publicista, a Tomáš G. Ma saryk, filosof-polyhistor a politik, byli ideovými dvojčaty a naprosto ojedinělým způsobem se vzájemně doplňovali. Oba bytostní demokrati, idealisté a jak bychom dnes řekli pravdoláskaři, avšak ani v nejmenším naivní.
Loupežník Lotrando, princezna Zubejda, drvoštěp Dr. Voštěp, poštmistr Kolbaba, kouzelník Magiáš, draci, víly, vodníci – to jsou jen někteří hrdinové půvabných pohádek Karla Čapka, které měli rádi už vaši rodiče, jejich rodiče, rodiče jejich rodičů, a rodiče rodičů jejich rodičů. A budou je mít rády i vaše děti. Co je na ní tak půvabného?
Karel Čapek, velký milovník zvířat, lidí a rostlin, byl také velký pozorovatel a glosátor. Zvířata, která se stala nedílnou součástí jeho života, byla proto častým námětem jeho literárních črt. Psal o nich s pochopením, láskou, humorem a vtipem. Ve fejetonu Pes a kočka Čapek vystihuje povahu obou zvířátek obecně: „Kočka je trochu estét.