Když rodič pro své dítě vymýšlí pohádku, naplní ji vlastní fantazií. O čem tak mohl vyprávět svým dcerám autor slavného modelu Prahy v první třetině 19. století?
Bourání má v Praze bohatou historii a jen za posledních třicet let šly v hlavním městě k zemi desítky budov, některé nevyhovující, jiné ale mimořádně cenné. Obětí posledních pražských demolic byl Aulického Transgas na Vinohradech nebo nárožní, takzvaný Kozákův, dům na Václavském náměstí.
Druhý svazek Letohrádků, libosadů a výletních míst se prostřednictvím kreseb, maleb a grafických listů převážně z 19. století věnuje místům za pražskými hradbami na pravém vltavském břehu. Sem mířili Pražané za zábavou, odpočinkem a výlety buď po řece, nebo branami Poříčskou, Novou, Koňskou či Žitnou.
Soubor čtyř krátkých textů, jejichž hlavní postavy prožívají nečekané situace. V novele Fotograf aktů Floriánek zatouží starý fotograf po uměleckém comebacku, jeho výstava však vyvolá společenský skandál z nepředvídaného důvodu.
Novela, v níž se prolíná příběh z asanované Prahy počátku 20. století s příběhem současným. Profesor literární vědy najde v malém pražském antikvariátu záhadnou knihu. Tváří se jako dílo Franze Kafky a popisuje život přecitlivělého chlapce v prostředí pražské belle epoque.
Nová kniha Kateřiny Bečkové volně navazuje na edici Zmizelá Praha. Čerpá z bohatství archivních zdrojů, které ukrývají stovky dosud nepublikovaných vyobrazení, grafických listů a kreseb, a podává ucelenou představu o původní podobě výletních míst za pražskými hradbami. Jejich návštěva byla zejména v první polovině 19.
Novela o tom, jaká dobrodružství zažije jedna velká kulturní instituce, když je do jejího čela dosazen člověk, který vyhraje konkurs omylem. Jeho ředitelské působení pak vyvolá řetězec komických i povážlivých situací, které neúprosně prověří charaktery všech zaměstnanců.
Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití.
Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití.
Praha – město a řeka Pro vzhled, charakter a život Prahy je od jejího vzniku zcela zásadním faktorem Vltava, řeka, jejíž tok připravil reliéf krajiny k osídlení pražského kotliny a poté k utváření města, které vyrostlo v metropoli. V průběhu své historie si město řeku pozvolna podmaňovalo.
Další díl tematické edice Zmizelá Praha pojednává o zmizelých industriálních stavbách v jihovýchodní oblasti Prahy. Šlo zejména o téměř souvislý průmyslový pás procházející Nuslemi, Vršovicemi, Strašnicemi a Hostivaří. Jinou industriální prehistorii má modřanský průmyslový břeh.
Další svazek tematické řady edice Zmizelá Praha je věnovaný zaniklým industriálním stavbám na území našeho hlavního města. Historická předměstí Prahy a pražské periferie se staly během posledních deseti let "Pompejemi" českého průmyslu.
Zájem o poznání různých podob prostředí našeho života, jak se v průběhu času měnily nebo zanikaly, je stále živý. A tak se v tradiční edici Zmizelá Praha ocitají témata, která byla doposud jen na okraji pozornosti.
Anglický průvodce po zmizelých památkách centra Prahy.
Třetí díl velké ilustrované řady Zmizelá Praha, kterou připravuje Kateřina Bečková a k jehož vydání spojila síly dvě nakladatelství, přináší bohatou dokumentaci o změnách, které postihly tvář Starého Města pražského v průběhu posledních dvou století. Vychází v koedici s nakladatelstvím Schola ludus Pragensia.
Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století.
Zájem veřejnosti o technické památky a stavby industriálního dědictví zaznamenal v posledním desetiletí velký vzestup, a to shodou okolností právě v okamžiku, kdy mnoho továren, výrobních hal a dalších staveb průmyslového dědictví ztratilo původní náplň a bylo nemilosrdně odstraněno.