Bourání má v Praze bohatou historii a jen za posledních třicet let šly v hlavním městě k zemi desítky budov, některé nevyhovující, jiné ale mimořádně cenné. Obětí posledních pražských demolic byl Aulického Transgas na Vinohradech nebo nárožní, takzvaný Kozákův, dům na Václavském náměstí.
Druhý svazek Letohrádků, libosadů a výletních míst se prostřednictvím kreseb, maleb a grafických listů převážně z 19. století věnuje místům za pražskými hradbami na pravém vltavském břehu. Sem mířili Pražané za zábavou, odpočinkem a výlety buď po řece, nebo branami Poříčskou, Novou, Koňskou či Žitnou.
Nová kniha Kateřiny Bečkové volně navazuje na edici Zmizelá Praha. Čerpá z bohatství archivních zdrojů, které ukrývají stovky dosud nepublikovaných vyobrazení, grafických listů a kreseb, a podává ucelenou představu o původní podobě výletních míst za pražskými hradbami. Jejich návštěva byla zejména v první polovině 19.
Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití.
Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití.
Další díl tematické edice Zmizelá Praha pojednává o zmizelých industriálních stavbách v jihovýchodní oblasti Prahy. Šlo zejména o téměř souvislý průmyslový pás procházející Nuslemi, Vršovicemi, Strašnicemi a Hostivaří. Jinou industriální prehistorii má modřanský průmyslový břeh.
Zájem veřejnosti o technické památky a stavby industriálního dědictví zaznamenal v posledním desetiletí velký vzestup, a to shodou okolností právě v okamžiku, kdy mnoho továren, výrobních hal a dalších staveb průmyslového dědictví ztratilo původní náplň a bylo nemilosrdně odstraněno.
Další svazek tematické řady edice Zmizelá Praha je věnovaný zaniklým industriálním stavbám na území našeho hlavního města. Historická předměstí Prahy a pražské periferie se staly během posledních deseti let "Pompejemi" českého průmyslu.
Zájem o poznání různých podob prostředí našeho života, jak se v průběhu času měnily nebo zanikaly, je stále živý. A tak se v tradiční edici Zmizelá Praha ocitají témata, která byla doposud jen na okraji pozornosti.
Třetí díl velké ilustrované řady Zmizelá Praha, kterou připravuje Kateřina Bečková a k jehož vydání spojila síly dvě nakladatelství, přináší bohatou dokumentaci o změnách, které postihly tvář Starého Města pražského v průběhu posledních dvou století. Vychází v koedici s nakladatelstvím Schola ludus Pragensia.
Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století.