Jednoho rána vyrazila Libby DeLana na procházku. Udělala to i následující den a pak to zopakovala i další a další… bez přestávky to dělá už přes třináct let – ve vedrech, ve větru, v mrazu i v dešti. Z ranních procházek si udělala každodenní praxi, díky níž se cítí lépe nejen fyzicky, ale i psychicky.
