V pořadí již devátá autorova kniha, jejímž tématem je divadlo, je zasazena do období pandemie koronaviru. Její protagonista Viktor je počítačový odborník a autor scénářů k úspěšným sitcomům, který si po vzedmutí vlny pandemie vytvoří sterilní prostředí a zcela se izoluje před rodinou a přáteli.
Kniha je autorovou první ryze filosofickou prací a představuje první díl v proponované řadě Bytí a evoluce I–IV. Titul knihy znamená zásadní spor epistemologie, totiž co je „fenomén“ ve vědě. Autor soudí, že nevnímáme ani tak fenomény, jako spíše reálné věci světa, které mají určitou funkci a strukturu.
Protifráze autorova oblíbeného románu nechává Hanna Buddenbrooka přežít tyfus a ve třech kapitolách dialogického románu po vzoru Lopeho de Vegy ho společně s přítelem Kaiem vystavuje zkouškám zralosti tváří v tvář vzmáhající se pruské absolutní monarchii a extrémismu omladiny.
Román fiktivního spisovatele Emila Rilkeho chápe divadelní hru v hudební terminologii jako román, kde tradiční postupy jako líčení, popis a charakteristika postav zůstaly coby šifra pod hudební osnovou řeči. Z románu tedy zbyla jen přímá řeč.
Příběh dvou přátel, herce-penzisty Jaromíra a herce a režiséra Petra, je zasazen do doby prvních přímých voleb prezidenta České republiky. Petr, jehož jméno se ocitlo na Cibulkových seznamech, se po letech vynuceného působení v oblastním divadle vrací do Prahy, kde chce realizovat dramatizaci klasické ruské satiry Obrazy z gubernie, určené kdysi pro bytové divadlo.
Autorova čtvrtá divadelní novela se odehrává v prostředí exteriérové inscenace středověkého divadla, kde každý mansion představuje jeden starozákonní příběh od stvoření Adama až po Davidovo království.
