Kniha Problémy etiky I obsahuje texty o filosofii jednání a morální zodpovědnosti. První oddíl se zabývají podmínkami morálního soudu, jak je formulují problémy svobody vůle a morální náhody. Druhý oddíl se věnuje otázce zodpovědnosti za jednání a jeho důsledky.
Problémy etiky II pokrývají důležitá témata spadající do morální (filosofické) psychologie, z nichž se řada (například filosofie emocí či filosofie literatury) mezitím rozvinula ve svébytnou oblast bádání. Texty prvního oddílu identifikují převládající paradigma v dobové etice a konfrontují je s pojmy dobrého života a dobrého charakteru.
Sbírka Wittgensteinovská etika si klade za cíl představit jeden z vedlejších, byť o nic méně zajímavých směrů anglosaské etiky, který navazuje na anti-teoretické, filosoficko-psychologické a platónské motivy v myšlení Ludwiga Wittgensteina.
Barva představuje jeden z tradičních filosofických problémů, který byl a je zkoumat z nejrůznějších úhlů pohledu, v různých souvislostech a kontextech. Ondřej Beran přistupuje k této problematice z perspektivy filosofie „obratu k jazyku“ a ukazuje, jak k otázkám, které mohou v souvislosti s barvami vyvstávat, přistupuje analytické filosofie či filosofie jazyka.
Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jedním z nejvýznamnějších filosofů 20. století a jeho dílo podstatným způsobem proměnilo a stále ovlivňuje analytickou filosofii. Většina čtenářů jeho spisů zná tzv. raného a pozdního Wittgensteina, ztělesněné ve dvou hlavních pracích, raném Logicko-filosofickém traktátu a pozdějších Filosofických zkoumáních.
Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku.
Sborník překladů představuje výběr textů analyzujících nejcharakterističtější příklady soukromých jazyků nejen z úzké obecně analytické perspektivy filosofie, ale především z hlediska speciálních věd, zvláště lingvistiky. Antologii, která je doplňkem k monografii Soukromé jazyky, doprovází překladatelova úvodní studie.
Kniha je pokusem o konfrontaci Wittgensteinovy filosofie s filosofií Husserlovou a Heideggerovou. Tato konfrontace se odehrává na půdě filosofie jazyka a myšlenkové přístupy těchto filosofů chápe jako navzájem se doplňující, a nikoli protichůdné příspěvky k problematice konstituce smyslu, intersubjektivity a individuality.
