Kniha je pokusem o konfrontaci Wittgensteinovy filosofie s filosofií Husserlovou a Heideggerovou. Tato konfrontace se odehrává na půdě filosofie jazyka a myšlenkové přístupy těchto filosofů chápe jako navzájem se doplňující, a nikoli protichůdné příspěvky k problematice konstituce smyslu, intersubjektivity a individuality.
