Apríl 1900 východná časť Stredozemného mora. Na ostrove Mingéria medzi Krétou a Cyprom, v dvadsiatej deviatej provincii Osmanskej ríše, už celé stáročia žijú v ustavičnom napätí pravoslávni Gréci a moslimovia. Po vypuknutí moru hrozí, že sa na ostrove začne povstanie.
Cosi podivného v mé hlavě je rozsáhlá románová freska zachycující životní osudy pouličního prodavače Mevlüta, jehož rodina v 70. letech emigrovala ze střední Anatolie do Istanbulu.
Román je příběhem Cema, studnařského učedníka, jenž ve svém mistrovi nalézá otcovskou autoritu, kterou v životě postrádal. Do oidipovského vztahu těch dvou vstupuje tajemná rusovlasá žena, do níž se Cem bezhlavě zamiluje.
Desiaty Pamukov román je ako matematický vzorec, v ktorom sú niekoľkými symbolmi vyjadrené všetky – často aj protichodné – sily formujúce súčasné Turecko: tradícia a modernosť, náboženstvo a ateizmus, stret generácií, vzťah Východu a Západu, ale aj umenia a reality. Na pustej plošine za malým mestečkom kope majster studniar so svojím učňom studňu.
Román je příběhem Cema, studnařského učedníka, jenž ve svém mistrovi nalézá otcovskou autoritu, kterou v životě postrádal. Do oidipovského vztahu těch dvou vstupuje tajemná rusovlasá žena, do níž se Cem bezhlavě zamiluje.
Román najvýznamnejšieho a najprekladanejšieho autora tureckej postmodernej literatúry je románom o hľadaní. Hlavný predstaviteľ si prečíta Knihu a tá ho podnieti hľadať nový svet a nový život. Vydáva sa na cestu, ktorá sa nikdy nekončí.
Dej románu sa odohráva za vlády sultána Murada III. v priebehu desiatich dní v roku 1591 v zasneženom hlavnom meste Osmanskej ríše, v Istanbule. Podobne ako spisovateľ Italo Calvino, aj Pamuk rozpráva celý príbeh z rôznych perspektív a mnohohlasne.
From the Nobel Prize winner and best-selling author of Snow and My Name Is Red, a fable of fathers and sons and the desires that come between them. On the outskirts of a town thirty miles from Istanbul, a master well digger and his young apprentice are hired to find water on a barren plain.
Keď Mevlut ešte ako chlapec príde do Istanbulu, starobylé mesto sa rýchlo stráca a nahrádza ho nové mesto, ktoré ho uchváti. Tak ako jeho otec, aj on sa stane pouličným predavačom bozy a dúfa, že jedného dňa zbohatne. No zdá sa, že šťastie nie je na jeho strane. Tri roky píše ľúbostné listy dievčaťu, ktoré videl iba raz.
Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul.
Istanbul je poutavým a současně nezvyklým pohledem na jednu ze světových metropolí očima autora, který je s ní neodlučně spjat. Kniha je nejen holdem Istanbulu a Bosporské úžině, ale i jakousi osobní kronikou Pamukova uměleckého zrání.
Píše se červenec 1980 a v Turecku se pomalu schyluje k dalšímu vojenskému převratu. Do přímořského letoviska nedaleko Istanbulu přijíždí jako každý rok čtyři sourozenci, aby navštívili svou devadesátiletou babičku.
Vzpomeňte si na všechny ty velké příběhy, které vyprávějí o frustrované lásce - o lásce neopětované, ztracené, nenaplněné, jednostranné, bolestné, agonizující, obsesivní. Jejich hrdinů je tolik, že by se zdálo, že dalších už není třeba.
V románu Nový život student Osman propadne kouzlu záhadné knihy a zároveň i překrásné dívce Canan, v jejíchž rukou knihu poprvé spatřil. Když Canan zničehonic zmizí, vydává se ji Osman hledat a zároveň odhalovat záhady světa popsaného v knize.
Mistrovský román jedinečným způsobem kombinuje příběhy a vyprávěcí postupy blízkovýchodních literatur s postmoderním stylem psaní. Hlavní hrdina, advokát Galip, pátrá po své záhadně zmizelé ženě Rüye a nevlastním bratru Celâlovi, známém novináři, jehož sloupky o Istanbulu a jeho historii tvoří důležitou část bohaté románové koláže.
Román Múzeum nevinnosti predstavuje ľúbostný príbeh muža Kemala z bohatej rodiny, zasnúbeného s dievčaťom z rovnakej vrstvy, ktorý sa zamiluje do vzdialenej príbuznej, stojacej spoločensky nižšie. Po viacerých dramatických zvratoch a uplynutí dlhého času sa nakoniec môžu vziať, ale zasiahne osudová náhoda a príbeh sa končí tragicky.
Historicko-filozofický román Orhana Pamuka se odehrává v barvitém světě osmanského Istanbulu za vlády sultána Mehmeda IV. na konci 17. století a vypráví alegorický příběh o zvláštním vztahu benátského zajatce a jeho pána, istanbulského hodži, kteří jsou si k nerozeznání podobní.
Román Orhana Pamuka Čierna kniha (1990) sa označuje za oficiálny koniec realizmu v tureckej literatúre. Zjednodušene možno príbeh charakterizovať takto: Galip sa jedného dňa zobudí a zistí, že mu zmizla manželka. Domnieva sa, že sa vybrala hľadať svojho prvého manžela Dželála, známeho novinára.
Román tureckého nositele Nobelovy cenu za literaturu zavádí čtenáře do provinčního městečka Kars, ztraceného v horách na východě Turecka a odříznutého na několik dní od světa vánicí.
Jednoho zimního večera roku 1591 je v Istanbulu zavražděn přední iluminátor rukopisů a nyní k nám promlouvá ze studny, kam vrah hodil jeho tělo.