Temná hradba lesnatých kopců přetíná střed české kotliny; je to naše nejvyšší a nejrozsáhlejší vnitrozemské pohoří, prastaré horské pásmo, které vzniklo dříve než Alpy. Typické jsou pro něj táhlé navazující hřebeny a náhorní plošiny, řadící se za sebou jako vlny na vodě. Pro podobné utváření terénu používali staří Slované výraz Brdy.
V samém srdci Čech, západně od Prahy se rozkládá rozsáhlé lesnaté území, jehož přírodní ráz nebyl dosud podstatněji narušen vlivem člověka. Křivoklátsko, nazývané podle významného gotického hradu, bývalo výsadním lovištěm českých knížat a králů a zdejší hluboké hvozdy si dodnes zachovaly ráz dávné divočiny.
Známý novinář, scénárista, autor beletrie i literatury faktu nás ve svém novém románu zavádí do období „pražského jara“ roku 1848, mezi bouřící se studenty, do prostředí univerzit i šlechtických paláců.
Zbytky starého hvozdu lemují dávnou hranici mezi Plzeňskem a Pražskem. Vydejme se spolu se spisovatelem Otomarem Dvořákem do kraje jeho předků, do míst, kde Brdy splývají s Křivoklátskou vrchovinou.
Již potřetí (a naposledy) se vydáváme se spisovatelem Otomarem Dvořákem na tajemné stezky do největšího středočeského pohoří Brd. Tentokrát důkladně prozkoumáme jejich nejzápadnější výběžky, obejdeme je obloukem od jihu k severu.
Bod návratu – to není jenom téma titulní povídky, ale jakýsi jednotící svorník všech povídek v této knize.
