Peter Tarnopol, Rothovo alter ego, sepisuje v lesní samotě příběhy ze svého pohnutého života. V povídce „Rozverné mládí“, jež do jisté míry připomíná Rothovu novelu „Sbohem, město C.“, žertovnou formou vypráví o vášnivém vztahu s odvázanou sedmnáctiletou Sharon.
Ve většině ze svých románů k potěšení svých čtenářů Roth hledá a zároveň zamlžuje to skutečné a opravdové z vlastního života. V Klamu máme možnost naslouchat důvěrným rozmluvám autora s jeho anglickou milenkou ve spartánsky zařízeném ateliéru, kde se patrně odvíjejí něžné chvíle i s přítelkyněmi z Československa a Polska.
David Kepesh, kterého Rothovi čtenáři už znají jako ústřední postavu románů Profesor touhy a Umírající zvíře, se poprvé objevil právě v této krátké novele Ňadro. Roth v ní vědomě vytvořil jakousi humornou moderní paralelu ke Kafkově Proměně.
Píše se rok 1951 a Amerika je v zajetí druhého roku války v Koreji. Marcus Messner, přímočarý a vášnivě čestný, poslušný student z newjerseyského Newarku přechází v druhém roce vysoké školy na venkovsky bukolický kampus ohijské konzervativní Winesburg College.
Nathan Zuckerman se vydává v polovině 70. let minulého století do Prahy, aby pátral po rukopisu umučeného židovského autora. V národě devastovaném totalitním komunismem a sovětskou okupací pozná spisovatele, jejichž dílům byla přisouzena existující mocí taková závažnost, že je bylo nutné zakázat.
Hlavní postava románu a autorovo alter ego, spisovatel Nathan Zuckerman, je ve čtyřiceti letech zaskočen záhadnou bolestí, která se šíří od šíje a ramen do páteře, ochromuje mu tělo a deformuje duši tak, že už není schopen napsat ani řádku.
Vztah života a literatury, vztah reality a fikce, odpovědnost spisovatele k sobě samému, k vlastní tvorbě, ke společnosti – to jsou klíčová témata příběhu „umělce jako mladého muže“ Nathana Zuckermana, jeho duchovního otce – věhlasného židovského spisovatele E. I.
V románu Philip Roth v roce 1981 zpracoval vlastní zážitky z doby před více než deseti lety, kdy v roce 1969 vydal román Portnoyův komplex. Zuckerman zbavený pout barvitě zachycuje bouři mediální a čtenářské pozornosti, kterou na sebe Nathan Zuckerman strhl románem Carnovský.
Vdusivém parnu rovníkového Newarku“ řádí děsivá epidemie, která ohrožuje místní děti zmrzačením, ochrnutím, doživotním postižením i smrtí. To je překvapivý námět Rothova posledního románu: epidemie dětské obrny zuřící v létě 1944 ve stínu světové války a její následky na pospolitou, na rodinu orientovanou komunitu Newarku a její děti.
Tuto sbírku vydal Philip Roth jako svou prvotinu roku 1959, vzápětí byla oceněna významnou Národní knižní cenou. Rozpoutala ovšem také rozhořčenou diskusi mezi konzervativnějšími americkými Židy a Roth byl kritizován ze všech možných stran.
Philip Roth v románu rozvíjí hypotetický příběh vítězství Charlese A. Lindbergha v prezidentských volbách v USA v roce 1940. Lindbergh, slavný letec, který roku 1927 jako první přeletěl Atlantik, v Rothově kontroverzní fikci poráží Franklina D. Roosevelta a stává se třicátým třetím americkým prezidentem.
„Podle mě se počítají knihy – a to se týče i mých vlastních – kde chlap sám na sebe řekne to nejhorší,“ prohlašuje v tomto románu básník Baumgarten, a jeho přítel a hlavní postava díla David Kepesh na sebe během svého vyprávění skutečně poví i věci nesdělitelné.
Román je výpovědí mladého muže z židovské rodiny, který se snaží vzepřít láskyplné tyranii své rodiny.
Ústřední postavou Rothova románu je pětašedesátiletý Simon Axler, obdivovaný herec předních divadelních scén, který v životě ztvárnil snad všechny nejvýznamnější divadelní role. A nyní zcela náhle a bez příčiny ztratí schopnost hrát. Po několika katastrofálních představeních se psychicky zhroutí. Manželka od něj odejde a rozvede se s ním.
V humorně laděném románu se Rothův spisovatel Nathan Zuckerman rozhodne vyjít z tvůrčí samoty a začít žít „druhý život“ – oženit se s ženou výrazně mladší a založit s ní rodinu. Je v tom však jistý háček. Zuckerman trpí srdeční chorobou a léky, které užívá, ho zcela zbavily potence.
Svěže napsaný a intelektuálně důvtipný příběh Švéda Levova, vynikajícího univerzitního sportovce, který dospívá v poválečných letech všeobecné hospodářské prosperity, ožení se navíc s krásnou Miss New Jersey a zdědí otcův výnosný podnik. Americká idyla však netrvá dlouho – přichází rok 1968 a s ním Švéda opouští i vrtošivá štěstěna.
I dnes překvapivě aktuální text z roku 1993 se zabývá stavem státu Izrael v době procesu s Johnem Demjanjukem, nechvalně pověstným „Ivanem Hrozným“ z nacistických koncentračních táborů.
V české premiéře vychází román jednoho z nejuznávanějších amerických spisovatelů současnosti, jehož dílo Mladá fronta začíná vydávat. Pojednává o stárnoucím kritikovi a pedagogovi Davidu Kepeshovi, známém propagátorovi sexuální revoluce. Po mnoho let bezostyšně sváděl své studentky, ale vždy se mu dařilo zachovávat si kritický odstup.
Philip Roth ve svém novém románu rozpřádá fiktivní příběh vítězství Charlese A. Lindbergha v prezi-dentských volbách v roce 1940. Lindbergh, slavný letec, který roku 1927 jako první přeletěl Atlantik, poráží Franklina D. Roosevelta a stává se třicátým třetím americkým prezidentem. Jeho programem je však izolacionismus a pronacistická politika.
In quest of the unpublished manuscript of a martyred Yiddish writer, the American novelist Nathan Zuckerman travels to Soviet-occupied Prague in the mid-1970s. There, in a nation straightjacketed by totalitarian Communism, he discovers a literary predicament, marked by institutionalised oppression, that is rather different from his own.