Zápisky Malta Lauridse Brigga lze označit za „dějiny duše“. Jediný román velikého básníka patří k nejvlivnějším a nejtrvalejším světovým beletristickým dílům.
Rilkův „Kornet“ je v německém prostředí cosi jako Máchův „Máj“ u nás: báseň o mladé lásce a nesmyslné smrti, čerpající z co nejvíce možností zvukomalebnosti jazyka. Rilke (1875 Praha – 1926 sanatorium Valmont ve Švýcarsku) napsal první verzi Korneta, když mu bylo 23 let, sedm let nato ji ovšem (naštěstí) zásadně přepsal.
Rilkovo vrcholné dílo Elegie z Duina začalo vznikat počátkem roku 1912. Autor se tehdy na pozvání Marie Thurn-Taxisové uchýlil na zámek Duino nedaleko Terstu. Zde se začaly rodit básně, jejichž vznik autor vnímal doslova jako božské vnuknutí.
Verše pražského rodáka Rainera Marii Rilkeho (1875–1926) patří k nejpozoruhodnějším zjevům evropské poezie přelomu 19. a 20. století. Mnohovrstevné básně zrcadlí metafyzické kontemplace i zjitřelou sensibilitu a imaginaci. Zmocňují se skutečnosti svým nenapodobitelným stylem, jenž doráží na hranice vyjádřitelného.
V doslovu k prvnímu českému překladu Rilkovy sbírky Sobě na počest (Mir zur Feier, 1897–1898, resp. 1909) Jaroslav Kovář poznamenává: „...Rilkova raná tvorba je syntézou toho nejlepšího, co německá (a nejen německá) poezie sklonku 19. století vytvářela: je geniálním spojením básnického impresionismu a obrazného symbolismu.
Mladý spisovateľ Malte prichádza do Paríža a v denníku opisuje dojmy z mesta. Ľudia, ulice, budovy, doprava, zvuky mesta a vo vedľajšej miestnosti pacienti v čakárni, ale tiež spomienky z detstva, rodinné príbehy a prvé lásky. Klasický dej chýba, ide skôr o subjektívne vnímanie Malteho.
První díl trojsvazkového výboru z díla pražského rodáka (1875–1926) a klasika moderní poezie 20. století přináší básně z autorovy pozůstalosti. Jedná se o texty pocházející z jeho zralého období, které sám básník nezařadil do žádné sbírky, a byly publikovány pouze časopisecky, případně v antologiích.
Výbor s názvem V cizím parku zahrnuje třicet básní z rozsáhlého básnického díla pražského rodáka Rainera Marii Rilka (1875–1926). Vedle Rilkových nejznámějších a zhusta překládaných básní (např. Podzimní den či Panter) obsahuje i texty méně známé, ale o nic méně čtenářsky přitažlivé.
Druhý svazek výboru z díla Rainera Marii Rilka (1875–1926) se zaměřuje na jeho rozsáhlou ranou prozaickou tvorbu. Českého čtenáře může v této souvislosti zaujmout, nakolik jsou tyto prózy ještě spojeny s atmosférou a literárním milieu autorovy rodné Prahy.
Najobsiahlejší výber z lyrickej tvorby jedného z najvýznamnejších svetových básnikov 20. storočia prináša v dvojjazyčnom zrkadlovom prevedení Rilkeho básne zo zbierok Kniha obrazov a Nové básne, ako aj kompletnú zbierku Duinské elégie a výber z posmrtne publikovaných básní. Prekladateľ M.
Téma smrti je v západním básnění tématem hojně rozšířeným. Ať jakožto moralizování, nebo jakožto póza - smrt básníky prostě fascinuje a přitahuje. Nejinak tomu je v případě pražského německého básníka Rainer Maria Rilkeho...
Dvě povídky z raného Rilkova tvůrčího období vyšly česky pouze jednou, v roce 1908 v Ottově nakladatelství. Rilke v nich popisuje prostředí, které důvěrně zná, totiž Prahu konce 19. století a problém, který se ho osobně dotýká: vztahy mezi Čechy a Němci. Důvody neshod a neporozumění vidí Rilke na straně radikálních Čechů a především studentů.
Pražský Nemec R. M. Rilke patrí k najväčším svetovým básnikom novoveku. Mal 24 rokov, keď „počas jednej jedinej jesennej noci“ napísal poému v próze Pieseň o láske a smrti korneta Krištofa Rilkeho, ktorá sa mala stať najpredávanejším básnickým dielom v nemeckej literatúre vôbec.
'There are quantities of human beings, but there are many more faces, for each person has several.' This dreamlike meditation on being young and alone in Paris is a feverish work of nerves, angst and sublime beauty from one of the twentieth century's greatest poets.
