Tři osudy a jeden proces: pohled do zákulisí nacistických vyhlazovacích záměrů "Je to hluboce lidská, poctivá a dobrá kniha. Řadí se k tomu nejlepšímu, co bylo napsáno o druhé světové válce, a ve svém oboru sahá k dokonalosti. Dočetl jsem ji, jsem hluboce pohnut a jde mi při psaní těchto řádek mráz po zádech.
„Člověk je nejsložitějším tvorem v celém vesmíru,“ s povzdechem sděluje v jednom ze strhujících příběhů této knihy psycholožka Judita Svárová, blízká spolupracovnice policejní mordparty. Nelze s ní nesouhlasit. Zločin v občas až absurdní podobě prorůstá naším veřejným a tu a tam isoukromým světem jako těžko likvidovatelný plevel.
Již padesát let se Roman Cílek věnuje také literárním reportážím, v nichž rekonstruuje velké příběhy ze světa zločinu a trestu. Tento úctyhodný časový oblouk mu umožnil setkat se s řadou dnes již nežijících špičkových kriminalistů, navštívit místa trestných činů, archivy i věznice, hovořit s oběťmi, pozůstalými i pachateli.
Dějiny před námi defilují jako strhující drama, pokud o nich píše autor literatury faktu, který už mnohokrát prokázal své vypravěčské mistrovství.
Pro lačná média, a nejen ta bulvární, to bylo parádní sousto. Sebetrýznivým způsobem uskutečněná sebevražda veřejně známého státního zástupce, v řeči obecné stále ještě nazývaného prokurátorem, vyvolala řadu spekulací. Nemoc? Problémy v osobním životě? Neodbytná milenka?
Dýka a plášť... Symbolické označení pro špionáž, kontrašpionáž a vyhraněnou formu skryté diplomacie a rafinovaných intrik. Vzdálena realitě je zjednodušená představa, že tajná fronta rozhodovala v době příprav na druhou světovou válku a pak i během ní o všem podstatném.
V knize zkušený autor literatury faktu výpravnou a čtivou formou zpracoval příběhy naších panovníků a prezidentů v ucelené řadě od Sámovy říše až po prezidenta Miloše Zemana. Kniha je doplněna ilustracemi a fotografiemi.
Čím končí válka? A čím začíná mír?
Zdánlivě už víme o událostech z období hitlerovské éry a druhé světové války vše podstatné. Mnohdy však lidsky silný a naléhavý příběh, zobrazený formou čtivé literatury faktu, vycházející ze skutečnosti a mající přesah do poválečného času, zapůsobí důrazněji a pocítitelněji než celé stohy encyklopedií.
Už sám běžně používaný název tohoto dramatického dění, sevřeného v létě 1934 do několika desítek hodin, je paradoxem: převážná část událostí, včetně hromadných poprav, se totiž odehrála ve dne. Adolf Hitler a jeho souputníci se tehdy postarali o dějinný unikát.
Po čtenářském úspěchu knihy Vyvolenci bohů...?
Tři osudy a jeden proces. Spisovatel literatury faktu přibližuje průběh procesu, který se zabýval „konečným řešením židovské otázky“. Rekapitulace procesu s německým důstojníkem Karlem Wolffem – šéfem osobního štábu H. Himmlera. Wolffův proces odhalil zločinné mechanismy, jež sloužily ke konečnému řešení židovské otázky.
Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí.
„Každý, kdo unese oštěp…“ jsou slova, která habešský císař použil v mobilizačním rozkaze poté, kdy do jeho země vtrhly početné a dobře vyzbrojené italské divize.
Autor čtenáři přibližuje zákulisí politických zločinů v letech 1948-1953, nejen na základě dobových dokumentů, ale především na základě vzpomínek přímých účastníků, či jejich pozůstalých. Název knihy je výrokem K. Gottwalda, který pronesl na schůzi poslanecké sněmovny v roce 1929.
Čím vlastně končí válka? Zakreslením finální šipky do štábních map vítězů? Kapitulačním aktem? Závěrečným výstřelem do vzduchu? Nebo spíš posledním padlým, který je oplakán spolubojovníky a pohřben do své či cizí půdy? Okamžikem, kdy dosavadní seznamy pohřešovaných se i v očích těch, co přece jen doufali, staly pouze výčtem dalších obětí?
Kniha obsahuje tři uzavřené dramatické kriminální příběhy ze současnosti se společným hrdinou. Hlavním aktérem knihy je reportér Jakub Krčmář: pátrací, či řečeno modním slovem investigativní žurnalista, posedlý vším tajemným a záhadným. Zarputilý hledač pravdy ve stylu „padni komu padni“.
Hlavním námětem této knihy je kauza, jejíž podstatu lze vyjádřit jediným souvětím: Dne 10. července 1973 poblíž pražského Strossmayerova náměstí stočila dvaadvacetiletá Olga Hepnarová kola nákladního vozu na chodník plný chodců. Učinila tak s cílem co nejvíce lidí zabít. Následky tragédie: osm lidí zemřelo a řadě dalších byly způsobeny újmy na zdraví.
Praha-Letná, léto 1973: dvaadvacetiletá řidička z povolání Olga Hepnarová vypůjčeným nákladním autem Praga RN najíždí do skupiny lidí čekajících na tramvaj. Činí tak záměrně a svůj úmysl předem oznamuje tisku.
"Láká mne neobyčejný způsob života," zapsal si vídeňský student Skorzeny v době, kdy jeho tvář přizdobila první jizva z buršáckého souboje dvousečnou šavlí. Jeho přání se naplnilo. Elitního příslušníka SS, Hitlerova osobního oblíbence a specialistu na nejtajnější operace nazval velitel spojeneckých armád generál Dwight D.