Paměti světoznámého rakouského autora jsou jednou z jeho nejlepších a nejdůležitějších knih, ale i jedním z pramenů pro pochopení novodobé evropské kultury a jejího osudu od 19. století do vypuknutí druhé světové války.
Životopis věhlasného esejisty Michela de Montaigne je závěrečným dílem Stefana Zweiga, které napsal v posledních týdnech svého života.
Najnovší slovenský preklad kultovej knihy Stefana Zweiga od Dany Petrigáčovej doplnený o nádherné ilustrácie oceňovaného českého ilustrátora Jindřicha Janíčka. Majstrovsky napísané eseje, v ktorých autor zachytáva významné okamihy dejín ľudstva.
Zweigova kniha predstavuje troch priekopníkov psychologických liečebných metód, ktoré z dnešného pohľadu vyzerajú častokrát bizarne. Prvé dve kapitoly venuje dvom dosť excentrickým osobnostiam.
Románová biografie, na které Zweig pracoval více než deset posledních let svého života, měla být jeho magnum opus. Dílo nestačil podle svých představ dokončit, avšak v ucelené podobě ho vydal v roce 1946 Zweigův přítel, spisovatel Richard Friedenthal.
Rok po vypuknutí prvej svetovej vojny napísal Stefan Zweig znepokojujúcu esej o počiatku tejto katastrofy. „Európa na prelome storočia: Mierové zvony ohlasovali nové, posledné storočie druhého tisícročia...“ Tak znie začiatok nespravodlivo zabudnutej práce, ktorá sa nespomína v žiadnej významnej biografii.
Paměti světoznámého rakouského autora jsou jednou z jeho nejlepších a nejdůležitějších knih, ale i jedním z pramenů pro pochopení novodobé evropské kultury. V knize jsou zachyceny formou očitého svědectví všechny nejdůležitější události novodobé evropské historie, atmosféra jejích měst a setkání s desítkami nejvýznamnějších evropských osobností.
Strhujúci príbeh vášnivo zaľúbenej ochrnutej dievčiny a súcitného mladého poručíka z miestnej vojenskej posádky sa odohráva tesne pred vypuknutím prvej svetovej vojny.
Proč se Amerika jmenuje Amerika a ne Kolumbie podle svého objevitele?
Zweigova kniha, žánrově na pomezí eseje, románu a historické studie, vyšla poprvé ve Vídni v roce 1936, pouhé dva roky před pohlcením autorovy vlasti hitlerovským Německem. Ačkoliv její protagonisté – Castellio, Kalvín a Servet – jsou historické osobnosti 16.
Vynikající psychologická novela klasika rakouské literatury Stefana Zweiga vypráví o mladém, zprvu znuděném studentovi se sklony k flámování, v němž jeho výjimečný profesor probudí nadšení pro anglickou literaturu. Oba se sblíží, student se u svého profesora dokonce ubytuje, pomáhá mu při sepsání celoživotního díla a seznámí se s jeho manželkou.
Stefan Zweig (1881 - 1942) - rakúsky spisovateľ, esejista, prekladateľ, pacifista, humanista bol vášnivý zástanca zjednotenej duchovnej Európy a spolunažívania národov i kultúr. Jeho život výrazne ovplyvnili obe svetové vojny. Proti prvej sa, napriek svojmu odporu k politike, verejne postavil. Tá druhá ho zlomila a stratiac svoje ideály si vzal život.
Slávna autobiografia viedenského rodáka zachytáva spoločenské a politické zmeny od konca 19. storočia až po začiatok 40. rokov minulého storočia, keď autor spolu s manželkou spáchal v emigrácii samovraždu.
Zweigův světově proslulý dramatický román nás zavede do zapadlého a nudného posádkového městečka staré monarchie, kde důstojníci tráví volný čas po kavárnách a vinárnách. Chudý poručík Hofmiller je jakousi náhodou pozván do místního zámku na "diner" pro přátele a známé.
Láska Marie Stuartovny k Bothwellovi náleží k nejpozoruhodnějším v dějinách. ... Vášně nejvyššího stupně totiž nejsou nikdy podrobeny vůli člověka, kterého se zmocnily, všemi svými projevy a následky nenáleží do sféry vědomého života, nýbrž dějí se mimo veškerou odpovědnost. ...
Stefan Zweig bol jedným z tých spisovateľov, ktorí museli emigrovať a k dobe sa primerane svojim možnostiam vyslovil práve knihou Svedomie proti násiliu alebo Castellio proti Kalvínovi, v ktorej analógiou boja Castellia proti Kalvínovi v šestnástom storočí, v storočí náboženských a fanatických vrážd, horiacich hraníc, honby na kacírov vyslovuje svoje presvedčenie
Druhý dvojjazyčný komentovaný výbor z povídkové tvorby jednoho z nejslavnějších německých autorů dvacátého století. Během dvaceti čtyř hodin prožije hrdinka titulní povídky největší lásku, vášeň a zklamání svého života, a pak už v jejím životě nebude nic jako dřív.
Oba příběhy našeho výboru z povídkové tvorby „prvního skutečného Evropana“ víc než přesvědčivě dokládají vliv psychoanalýzy na Zweigovu literární tvorbu. Zánik srdce je strhujícím popisem pozvolného vnitřního rozkladu stárnoucího muže, jemuž se tam, kde dřív sídlil zdroj života, uhnízdí „prázdná dutina smrti“.
Víte, že hymnu francouzských revolucionářů Marseillaisu složil zarytý stoupenec monarchie? Že objev zlata v Kalifornii udělal z nejbohatšího muže světa žebráka? A že stačilo jen zavřít zadní branku, a Turci by nedobyli Cařihrad?
