Bětka má ráda všechna zvířata, ale v zoo si nejvíc legrace užije s Fančou, malou orangutaní slečnou. Když jednoho dne rozdováděná opička vyvede další z nekonečné řady malérů a dostane snad po sté vyhubováno, rozhodne se utéct k cirkusu. Celá zoologická zahrada je rázem na nohou, ale po Fanče jako by se slehla zem.
Zuzce je deset, má ráda balet a nemá ráda kočky. Ovšem až do chvíle, kdy potká na výletě na Kašperk opuštěné černé kotě. Je tak roztomilé!
Hance je třináct a psy si raději vždycky držela od těla. Jenže pokud chce zapůsobit na Patrika, který chodí pomáhat do psího útulku, bude muset svůj strach překonat. A tak sebere veškerou odvahu a přihlásí se také jako dobrovolnice. Od kotců se drží raději dál a zpočátku jí tato taktika celkem prochází.
Lachtánek Tonda je pěkný nezbeda. Nechce poslouchat svou mámu ani ošetřovatele a s ostatními lachtany si nerozumí. Nakonec si usmyslí, že ze zoo odejde a bude žít na volném moři. Když pozná podivína Standu, kterého považuje za námořníka, věří, že s jeho pomocí se k moři dostane. Netuší ale, že Standa má jiné úmysly.
Po rozvodu rodičů se Bára s matkou přestěhuje na venkov a přijde tak o možnost navštěvovat milovaný jezdecký oddíl. Na místním statku sice chovají koně, ti jsou však staří, a mladí koně, kteří tu žijí, mají s lidmi špatné zkušenosti. Kateřina, jež útulek vede, se jim snaží prožité trápení vynahradit a nechává jim svobodu včetně toho, že je nesedlá.
Zuzce je deset, má ráda balet a nemá ráda kočky. Ovšem až do chvíle, kdy potká na výletě na Kašperk opuštěné černé kotě. Je tak roztomilé!
Terka je jedináček, takže když dostane za vysvědčení malého králíčka, je nadšená. Konečně bude mít doma živého kamaráda. Starat se o zvířátko ale není jen tak. Bude se muset naučit, co může jíst, vymýšlet mu zábavu, cvičit ho a postarat se o něj i ve chvílích, kdy onemocní. Terka je ale šikulka a všechno to zvládne.