Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení. Nechybělo mnoho a relikviář mohl navždy opustit naše území. Nestalo se tak… Co ale o památce vlastně víme? Od kdy se píše její historie?
Angkor Vat, palác Potála, sochy moai, Velká čínská zeď a více než tři desítky dalších památek, které nám zanechaly předchozí generace. Většinou se jedná o monumentální památníky, které se staly věčnou připomínkou nejen lidské geniality a dovednosti, ale také marnivosti svých budovatelů.
Příběh dramatického období českých dějin a českého krále, který se ujal vlády ve velice složité době. Zemřel za dramatických okolností husitského převratu v Praze, který je českými historiky pokládán za prolog k dlouhotrvajícím husitským válkám, jež České království přivedly až na pokraj v chaosu.
Role šedých eminencí je často nejen opomíjena, ale i nedoceněna. Tyto osobnosti stojí v pozadí politického a společenského dění a disponují možnostmi rozhodovat o důležitých otázkách, mnohdy mají ve svých rukou osudy národů. S jejich jmény se pojí dobro i zlo, často dokonce obojí, neboť se většinou jednalo o vcelku kontroverzní osobnosti.
Kniha si klade za cíl seznámit především mladé čtenáře s dobou, od které uplynulo více než sedmdesát let. Morální apel, ať nezapomínáme na svou minulost, se táhne jako neviditelná nit celou touto publikací.
Janovy smysly otupila šílená bolest, prostupující celým jeho tělem. Nevnímal křik ani paniku kolem sebe. Někdo zavolal záchranku a on jen stačil popálenými ústy tiše vyslovit pár vět o tom, aby si lidé přečetli dopis, který nechal u fontány před Národním muzeem.
Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky.
Tragická smrt československého diplomata Jana Masaryka, k níž došlo v noci z 9. na 10. března roku 1948, je stále zahalena tajemstvím. Od počátku proti sobě stály dvě verze, jejichž rozporuplnost je zarážející. Byl syn našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka zavražděn? Co dokazuje metoda forenzní biomechaniky? A co vedlo k událostem oné noci?
Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Jací to byli lidé? V čele naší republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence jedenáct mužů, jejichž různorodé charaktery i schopnosti reflektují dějinné zvraty, kterým byl stát během své bouřlivé – nyní již staleté – historie vystaven.
Tato kniha není souhrnnou biografií T. G. Masaryka a neklade si za cíl ukázat ho v celé jeho osobnostní šíři. Zabývá se především některými klíčovými dramatickými, jistým způsobem dokonce záhadnými momenty Masarykova života s cílem poznat, jaký byl vlastně člověk, co považoval za zásadní a důležité a jak se dokázal vyrovnat s krizovými situacemi.
Třetí pokračování úspěšné série autora Vladimíra Lišky Ženy českých panovníků, která čtenářům přiblíží životní příběhy čtrnácti manželek českých panovníků. České kněžny a královny zůstávají často ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti.
Jaké byly klíčové okamžiky vlády Marie Terezie?
V této publikaci nás autor zve k návštěvě více než padesáti hradů, tvrzí a zámků v České republice. Představuje stavby známé a dodnes obývané i ty zapomenuté, zříceniny restaurované i opuštěné, zbytky paláců a opevnění, dnes pokryté bujnou vegetací.
Od narození Karla IV. uplynulo sedm století a my si tohoto výjimečného panovníka připomínáme jako osobnost, která měla pro rozkvět zemí Koruny české nezpochybnitelný význam. Na rozdíl od svého otce byl velkým patriotem, do Čech se z častých cest vždy rád vracel a díky tomu se Praha za jeho vlády stala centrem evropského dění.
Navštívili jste Býčí skálu, hrad Houska, Zvíkov, slyšeli jste o létajících hadech, skřítcích a upírech v Čechách? Víte, kde je ukryto kouzelné zrcadlo a co se stalo na Devíti křížích? Čechy jsou krajinou plnou magických míst, nadpřirozených bytostí i čarovných příběhů. Poodhalme závoj tajemství, který naši historii obestírá.
Víte, že na území Čech a Moravy žila civilizace starší než Sumerové? Jaká tajemství skrývají Plešivec či Blaník? Přinášejí kruhy v obilí poselství z minulosti? A je na hradě Houska vchod do říše démonů? Kde jsou u nás místa, kterým je lepší se vyhnout? Známý autor uvádí mnohá překvapivá fakta i hypotézy opřené o moderní vědecké poznatky.
Kulturní evolucionismus bývá chápán jako jedno ze základních paradigmat moderní historiografie. Jde o představu, že lidstvo se vyvíjelo od primitivních společenství postupnými kroky, v nich se poznáním a zkušenostmi obohatilo natolik, až dospělo k vytvoření známých starověkých civilizačních center.
V pořadí druhá ze záhadologických prací Vladimíra Lišky se tentokrát zaměřuje na mapování racionálna a iracionálna, „věci mezi nebem a zemí“. Kudy půjde věda v novém století? Zůstane inkvizitorem nekonformních způsobů myšlení nebo se začne seriózně zabývat jevy, které s jistým despektem označuje za paranormální?
Tato kniha je další pozoruhodnou historickou sondou do jedné z nejtíživějších epoch...
Touto publikací se známý autor literatury faktu vrací k tématice husitského revolučního a reformního hnutí, které již ve své předchozí publikaci „Husitství – konec jednoho mýtu?