Autor zavede čtenáře na místa spojená s dávnými legendami a mýty, k nimž chová úctu a jejichž proslulost zná celý český národ. K ojedinělým lokalitám bezesporu patří Říp, Hostýn, Petřín nebo Svatá Hora u Příbrami. Tato i další zajímavá místa oplývají mnoha tajemstvími, a věřte, že určitě stojí za to se s nimi seznámit podrobněji.
Terezín, Lidice, Ležáky, Ploština, Petschkův palác a další pietní místa naší vlasti, která poznamenala nacistická zvůle, nejsou jen symboly děsu, ale skrývají i pohnuté lidské osudy. Jsou důkazem nezměrné statečnosti těch, kdo se nacistům dokázali vzepřít a v posledních okamžicích svého bytí neztratili čest, hrdost a víru, že jejich vrahové budou poraženi.
Navštívili jste Býčí skálu, hrad Houska, Zvíkov, slyšeli jste o létajících hadech, skřítcích a upírech v Čechách? Víte, kde je ukryto kouzelné zrcadlo a co se stalo na Devíti křížích? Čechy jsou krajinou plnou magických míst, nadpřirozených bytostí i čarovných příběhů. Poodhalme závoj tajemství, který naši historii obestírá.
Víte, že na území Čech a Moravy žila civilizace starší než Sumerové? Jaká tajemství skrývají Plešivec či Blaník? Přinášejí kruhy v obilí poselství z minulosti? A je na hradě Houska vchod do říše démonů? Kde jsou u nás místa, kterým je lepší se vyhnout? Známý autor uvádí mnohá překvapivá fakta i hypotézy opřené o moderní vědecké poznatky.
Kulturní evolucionismus bývá chápán jako jedno ze základních paradigmat moderní historiografie. Jde o představu, že lidstvo se vyvíjelo od primitivních společenství postupnými kroky, v nich se poznáním a zkušenostmi obohatilo natolik, až dospělo k vytvoření známých starověkých civilizačních center.
V pořadí druhá ze záhadologických prací Vladimíra Lišky se tentokrát zaměřuje na mapování racionálna a iracionálna, „věci mezi nebem a zemí“. Kudy půjde věda v novém století? Zůstane inkvizitorem nekonformních způsobů myšlení nebo se začne seriózně zabývat jevy, které s jistým despektem označuje za paranormální?
Tato kniha je další pozoruhodnou historickou sondou do jedné z nejtíživějších epoch...
Touto publikací se známý autor literatury faktu vrací k tématice husitského revolučního a reformního hnutí, které již ve své předchozí publikaci „Husitství – konec jednoho mýtu?
Oproti předchozím autorovým dílům má toto jednu zvláštnost. Více než polovina jejího obsahu je tentokrát zaměřena na tři významná období naší novodobé historie, reprezentovaná třemi významnými osobnostmi: Emilem Háchou, Rudolfem Slánským a Alexandrem Dubčekem. Není to žádná náhoda.
Víte, že existují archeologické nálezy, s nimiž si věda vůbec neví rady, měla Sámova říše k dispozici zbraně hromadného ničení? Zatajuje oficiální egyptologie některé důležité poznatky? Jsou UFO únosy jen kamufláží, za kterou se skrývají tajné experimenty s lidským vědomím?
Aké boli kľúčové okamihy vlády Márie Terézie?
Dějiny každého národa mají své vlastní mýty i pevně ustálené dějinné tradice, jež se po čase stávají důležitou součástí jeho kulturního dědictví a posléze bývají buď dalšími generacemi rozvíjeny, nebo se k nim lidé sami neustále vracejí.
Boží mlýny v dějinách. Vůdcové, kteří chtěli změnit svět. Tajemství Mojžíšova původu. Záhadný muž Sokratés. Hannibal - postrach Říma? Lživá zpráva o betlémském vraždění!
Jaký je vlastně smysl historie českého národa, který – ač nevelký – je díky své poloze v srdci Evropy mimořádně bohatý na dějinné zvraty, jimiž se obvykle chlubí jen ty velké a staré národy?
Velcí lidé jsou jako meteory, určené k tomu, aby spálily zemi – zní slavný výrok Napoleona Bonaparta, jímž se nepochybně mínil sám kvalifikovat. Moc je opojná a ne každý, komu byla v průběhu dějin dána, ji dokázal snést.
ká se, že sláva je pomíjivá. Je to pravda potud, pokud bychom uznali, že sláva končí smrtí jejího nositele. Ne vždy tomu tak ale je.
Ačkoli je postava transylvánského hraběte Draculy jen geniálně ztvárněnou literární fikcí zrozenou ze sugestivní noční můry svého tvůrce, irského spisovatele Brama Stokera, přece se její životnost opírá o skutečnou historickou postavu, jíž byl nelidsky krutý sedmihradský kníže Vlad III.
Publikace Vladimíra Lišky se vyznačují značnou mírou obsahové kontroverznosti a pohlížením na záhadné otázky a otazníky našeho světa, přírody, vesmíru i dějin z netradičních úhlů pohledu a přinášejících řadu nonkonformních poznatků.
Mnohé historické postavy vstupují do galerie osobností díky svým kontroverzním činům nebo nedořešeným otazníkům v jejich životních osudech.
Husitská epocha je bezesporu nejprobádanějším údobím našich národních dějin. Už od obrození naši dějepisci husitství vnímali jako hrdinskou etapu našeho národního sebeuvědomění a ještě dnes se nepovinně zachvíváme vlasteneckou hrdostí nad notorickou filmovou trilogií Otakara Vávry.