Výstřední zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání. Nakonec zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovské mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu.
Hrdinský čin je autorovým raným románem z roku 1932, jenž bývá považován za fikční pandán k autobiografii Promluv, paměti. Stejně jako Nabokov sám je i jeho hrdina ruským emigrantem, který v mládí studoval v Cambridgi a žil v Berlíně.
„Špatný autor životopisu retušuje svou minulost a výsledkem je fotografie, kterou pořídil cizí člověk, aby utěšil žal nad bolestnou ztrátou blízké osoby. Dobrý naopak dělá všechno, co je v jeho silách, aby zachoval podrobnosti s nejvyšší věrností." Tak charakterizuje memoárové psaní jeden z největších spisovatelů 20. století Vladimir Nabokov.
Román Lolita začal Nabokov písať roku 1939 v Paríži a dokončil ho v oregonskom Ashlande na jar roku 1954. Jeho vydanie spôsobilo v prudérnych Spojených štátoch škandál, jeho šírenie bolo zakazované, rovnako ako obe filmové spracovania (1961 a 1998), a mnohí kritici o ňom hovorili ako o pornografii.
Výstřední zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání. Nakonec zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovské mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu.
Prvním anglicky psaným románem Vladimira Nabokova je životopis fiktivního anglického spisovatele s ruskými kořeny (jehož osud se na mnoha místech zřetelně protíná s osudem autora).
Nabokovov druhý po anglicky písaný román je originálne poňatým príbehom slobodného človeka v diktatúre.
Příběh jednoho z Nabokovových nejhlubších i nejhravějších románů sleduje peripetie vztahu jeho protagonistů, psychologa a profesora filozofie Vana Veena a jeho sestřenice (ve skutečnosti, jak se ukáže, sestry) Ady, od prvního vzájemného milostného okouzlení přes sérii odloučení a opětovných setkání až do doby, kdy Van v pokročilém věku rekapituluje vlastní
Lužinovu postavu, hoci fiktívnu, kritici hodnotia ako najvernejšie zobrazeného Nabokovovho hrdinu. Lužin sa od detstva cíti cudzo vo svete, ktorý ho obklopuje, kým sa nestretne so šachom. Táto hra ho uchváti tak, že sa mu stáva životom. Po nesmiernych úspechoch však začne zlyhávať a prehrávať turnaje. Súperenie s Turantom pohltí všetky Lužinove myšlienky.
Kniha Vladimira Nabokova Pamäť, prehovor patrí k najlepším autorovým opusom a je majstrovským dielom vo svojom žánri. Je hodnotená ako jedna z najgeniálnejších autobiografií. Charakteristikou autorovej práce je presnosť a umelecká presvedčivosť. Nabokova často hodnotili ako najprecíznejšieho štylistu doby.
Výstřední románová zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání, aby pak zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti,
Novela z ruského období Nabokovovy tvorby, zasazená do prostředí ruské emigrace v Berlíně poloviny dvacátých let, je svéráznou fraškou na detektivní téma i noetickým textem odrážejícím touhu jeho protagonisty a vypravěče dobrat se v chaotickém a nesmyslném okolním světě alespoň náznaku řádu.
Po tragické smrti amerického básníka Johna Shadea se jeho posledního díla, básně "Bledý oheň", ujímá Shadeův přítel a kolega na univerzitě Charles Kinbote, aby je připravil k vydání a doprovodil předmluvou a komentářem.
Bledý oheň je román napísaný ako komentované vydanie 999-veršovej poémy, autorom, ktorej je básník John Shade zavraždený prv, než mohol dopísať posledný tisíci verš, je obrovskou skladačkou s množstvom riešení. Šialený profesor Kinbote, keď sa zmocní poémy ju vydá spolu so svojim komentárom, ten je však všetkým iným len nie komentárom onej lyrickej básne...
Protagonisty Nabokovova druhého rusky psaného (a pro pozdější anglické vydání revidovaného) románu, zasazeného do prostředí Berlína dvacátých let minulého století, jsou úspěšný podnikatel Kurt Dreyer, jeho pohledná žena Marta a Franz, mladý syn Dreyerovy sestřenice, jehož se Dreyer uvolí zaměstnat ve svém obchodním domě.
Krátká próza z konce třicátých let, jež završuje ruské období Nabokovovy tvůrčí dráhy a řadu let byla pokládána za nenávratně ztracenou, si získala věhlas především jako text vzniklý z impulsu, jímž jeho autorem „poprvé chvějivě projelo“ téma pozdější slavné Lolity.
Nabokovův první publikovaný román, vycházející zčásti z autorových vlastních zážitků, se točí kolem milostného vztahu mezi emigrantem Lvem Glebovičem Ganinem a Mášeňkou, jeho někdejší první láskou.
Výrazně autobiografický román z konce třicátých let, vrcholné dílo Nabokovova prvního tvůrčího období stráveného především v berlínském exilu, je portrétem nekompromisního ruského literáta, jenž se vnitřně i navenek rozchází s pseudokulturním světem ruské emigrace.
Výstřední románová zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání, aby pak zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti,
Šokujúci príbeh plný neuveriteľných zvratov a situácií, ktoré sú v literatúre také nepravdepodobné, až vyzerajú, ako skutočné. Čo môže autor s príbehom dokázať viac? Po dočítaní tejto knihy vás nikto nepresvedčí, že nejde o skutočný príbeh... Ale v tom už spočíva majstrovstvo Vladimira Nabokova.