Nabokovov druhý po anglicky písaný román je originálne poňatým príbehom slobodného človeka v diktatúre.
Novela z ruského období Nabokovovy tvorby, zasazená do prostředí ruské emigrace v Berlíně poloviny dvacátých let, je svéráznou fraškou na detektivní téma i noetickým textem odrážejícím touhu jeho protagonisty a vypravěče dobrat se v chaotickém a nesmyslném okolním světě alespoň náznaku řádu.
Po tragické smrti amerického básníka Johna Shadea se jeho posledního díla, básně "Bledý oheň", ujímá Shadeův přítel a kolega na univerzitě Charles Kinbote, aby je připravil k vydání a doprovodil předmluvou a komentářem.
Protagonisty Nabokovova druhého rusky psaného (a pro pozdější anglické vydání revidovaného) románu, zasazeného do prostředí Berlína dvacátých let minulého století, jsou úspěšný podnikatel Kurt Dreyer, jeho pohledná žena Marta a Franz, mladý syn Dreyerovy sestřenice, jehož se Dreyer uvolí zaměstnat ve svém obchodním domě.
Krátká próza z konce třicátých let, jež završuje ruské období Nabokovovy tvůrčí dráhy a řadu let byla pokládána za nenávratně ztracenou, si získala věhlas především jako text vzniklý z impulsu, jímž jeho autorem „poprvé chvějivě projelo“ téma pozdější slavné Lolity.
Nabokovův první publikovaný román, vycházející zčásti z autorových vlastních zážitků, se točí kolem milostného vztahu mezi emigrantem Lvem Glebovičem Ganinem a Mášeňkou, jeho někdejší první láskou.
Bledý oheň je román napísaný ako komentované vydanie 999-veršovej poémy, autorom, ktorej je básník John Shade zavraždený prv, než mohol dopísať posledný tisíci verš, je obrovskou skladačkou s množstvom riešení. Šialený profesor Kinbote, keď sa zmocní poémy ju vydá spolu so svojim komentárom, ten je však všetkým iným len nie komentárom onej lyrickej básne...
Dvaadvacet próz, jež tvoří druhý ze tří svazků souborného vydání Nabokovovy povídkové tvorby, přesvědčivě dokládá rychlý rozvoj autorova prozaického nadání i schopnost vracet se v nových a nápaditých variacích ke klíčovým tématům a motivům.
První ze tří svazků shrnujících česky poprvé Nabokovovo povídkové dílo přináší v chronologickém pořadí devětadvacet próz, které autor napsal během svého pobytu v berlínském exilu v letech 1921-29.
Příběh Timofeje Pavloviče Pnina a jeho hořce komické konfrontace s americkým akademickým prostředím i se západním světem vůbec patří k Nabokovovým čtenářsky nejvděčnějším dílům.
