Kniha o starých šumavských zločinech je už šestým pokračováním oblíbené řady. Najdete zde historické, dnes už dávno zapomenuté případy, které se udály v letech 1746 – 1935. Jak už to u zločinů bývá, všechny měly špatný konec. Dnes už je zavál čas. Dozvíte se o nich jen ve starých kronikách či archivních fondech.
Sedmý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem “Krvavá svatba” přináší s odkazem na tradici oblíbeného žánru tentokrát výjimečně soubor historických příběhů s kriminální zápletkou z pera zkušeného autora literatury faktu Vladimíra Šindeláře.
Písecko je vyhledávaným a malebným koutem jižních Čech. Místem plným historických památek, kouzelné přírody i technických pamětihodností. Tak známe tato místa my, současníci. Ale co všechno se změnilo v průběhu uplynulých staletí?
Mnozí z nás se při svých toulkách po naší zemi zaměřují hlavně na známé památky, ať už jsou to staré hrady, krásné zámky či historická města. Ale historie je ukryta všude kolem nás, i na místech méně známých. Často chodíme okolo zajímavých zákoutí dějin, jen o nich nevíme. Méně známé památky vám přiblížíme v této knížce.
V pořadí už čtvrtá kniha z cyklu o starých šumavských zločinech nás opět zavede do malebné krajiny lesů a hor, na Šumavu. Mezi množstvím poctivých lidí, kteří si v potu tváře vydělávali na chléb svůj vezdejší, se občas našli i takoví, kterým práce nevoněla. Snažili se žít na úkor jiných, což leckdy nešlo jinak, než prostřednictvím zločinu.
Ne nadarmo se říká, že ženy jsou tou něžnějsí polovinou lidstva. Ženská ruka je na světě hlavně proto, aby hladila. Jen občas se nalezne žena, která do tohoto obrazu nezapadá. Provede zlý čin, který bychom od něžného stvoření vůbec neočekávali. Děje se to v současnosti, ale bylo tomu tak i v minulých dobách.
Také za časů našich předků se samozřejmě páchaly zločiny, ale na rozdíl od dnešních časů byly vraždy a loupeže považovány za excesy, které se nedějí každý den, a navíc byly tyto zločiny i přísně trestány. Motivy těchto činů byly ovšem stejné jako dnes. Touha po majetku, pomstychtivost, žárlivost, nenávist.
Šumava dnes slouží mnohým z nás hlavně jako místo pro krásnou dovolenou, ale v minulosti zde život nebyl snadný. Dokládají to i staré soudní spisy, dodnes uložené v mnoha archivech. Podívejme se na některé tyto smutné Šumavské příběhy, které napsal sám život. Všechny se skutečně staly a odehrávají se v letech 1855 - 1936.
Jihozápadní Čechy, tedy Šumava, Pošumaví a Český les, patří ke kouzelným místům naší země, kde se snoubí příroda s historií. Dějiny, které tudy prošly, byly však často velmi dramatické a znamenaly mnohdy osudný zvrat v životě zdejších obyvatel.
Snad každý člověk si pod pojmem Šumava představí něco jiného. Někdo si vybaví zelené kopce šumavských lesů, jiný zase třeba pěknou zimní dovolenou na lyžích. Ale život na Šumavě v minulosti nebyl snadný. Podmínky zde byly drsné a stejně drsní byli i někteří místní lidé, kteří občas nebrali ohledy na cizí majetek nebo život.
Není třeba si vymýšlet, stačí jen prolistovat zaprášené archivní dokumenty, aby před námi ožily staré, dnes už zcela zapomenuté zločiny. Příběhy, které jsou v této knize popsány, se skutečně staly a ve své době způsobily hodně strachu a vzrušení. Kdo rozřezal a rozházel po Praze tělo Rebeky Humpolcové?