Kniha o starých šumavských zločinech je už šestým pokračováním oblíbené řady. Najdete zde historické, dnes už dávno zapomenuté případy, které se udály v letech 1746 – 1935. Jak už to u zločinů bývá, všechny měly špatný konec. Dnes už je zavál čas. Dozvíte se o nich jen ve starých kronikách či archivních fondech.
Sedmý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem “Krvavá svatba” přináší s odkazem na tradici oblíbeného žánru tentokrát výjimečně soubor historických příběhů s kriminální zápletkou z pera zkušeného autora literatury faktu Vladimíra Šindeláře.
V pořadí už čtvrtá kniha z cyklu o starých šumavských zločinech nás opět zavede do malebné krajiny lesů a hor, na Šumavu. Mezi množstvím poctivých lidí, kteří si v potu tváře vydělávali na chléb svůj vezdejší, se občas našli i takoví, kterým práce nevoněla. Snažili se žít na úkor jiných, což leckdy nešlo jinak, než prostřednictvím zločinu.
Ne nadarmo se říká, že ženy jsou tou něžnějsí polovinou lidstva. Ženská ruka je na světě hlavně proto, aby hladila. Jen občas se nalezne žena, která do tohoto obrazu nezapadá. Provede zlý čin, který bychom od něžného stvoření vůbec neočekávali. Děje se to v současnosti, ale bylo tomu tak i v minulých dobách.
Také za časů našich předků se samozřejmě páchaly zločiny, ale na rozdíl od dnešních časů byly vraždy a loupeže považovány za excesy, které se nedějí každý den, a navíc byly tyto zločiny i přísně trestány. Motivy těchto činů byly ovšem stejné jako dnes. Touha po majetku, pomstychtivost, žárlivost, nenávist.
Šumava dnes slouží mnohým z nás hlavně jako místo pro krásnou dovolenou, ale v minulosti zde život nebyl snadný. Dokládají to i staré soudní spisy, dodnes uložené v mnoha archivech. Podívejme se na některé tyto smutné Šumavské příběhy, které napsal sám život. Všechny se skutečně staly a odehrávají se v letech 1855 - 1936.
Snad každý člověk si pod pojmem Šumava představí něco jiného. Někdo si vybaví zelené kopce šumavských lesů, jiný zase třeba pěknou zimní dovolenou na lyžích. Ale život na Šumavě v minulosti nebyl snadný. Podmínky zde byly drsné a stejně drsní byli i někteří místní lidé, kteří občas nebrali ohledy na cizí majetek nebo život.